MENU

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Hubnutí ->
Nemoci–studie ->
Novinky ->
Strava ->
Zdraví ->
Životní styl ->

TOPlist

Trápí vás úzkost a panika ?


Když z emoce, která nás má chránit  se stane hrozba.

Úzkostné poruchy jsou jedny z nejčastějších duševních onemocnění. Postihují čtvrtinu populace vyspělých zemí. Chorobný úzkostný stav neboli anxieta je odvozen od latinského anxius (úzkostný). Jedná se o psychický stav zahrnující nadměrný pocit ohrožení, nervozity, obav či znepokojení. V minulosti byly úzkostné poruchy označovány jako neurózy. Kromě úzkostných poruch, kdy se nemocní bojí něčeho neznámého, se k nim řadí i fobie, strach vázaný na konkrétní situaci či věc.Úzkost je nepříjemný emoční stav, který představuje strach z neznámého. Její příčinu nelze přesně definovat. Úzkost je doprovázena nepříjemnými tělesnými příznaky. Úzkosti je blízký strach. Vzniká však jako odpověď na rozpoznané nebezpečí a trvá pouze po dobu jeho existence.

Za normálních okolností mají obě negativní emoce nezastupitelný ochranný význam. Fungují jako adaptační mechanismus, který vybízí organismus, aby se vyhýbal nebezpečným situacím nebo se na ně alespoň připravoval. Jestliže vznikají v nepřiměřených situacích nebo jsou nadměrné intenzity a četnosti, jedná se o nemoc.

Druhy úzkosti

Úzkost se může rozvíjet zcela nečekaně jako spontánní úzkost. Pokud vzniká za určitých situací, které lze předvídat, jedná se o situační úzkost.Anticipační úzkost se spouští při pouhé myšlence.Úzkost obrovské intenzity se označuje jako panika a může mít všechny tři výše zmíněné podoby.

Příčina úzkosti

Existuje spousta teorií, proč úzkostné stavy vznikají. Původně se předpokládalo, že úzkost má pouze psychologický podklad. Dnes se však ukazuje, že příčina úzkostných stavů je komplexní, roli hrají faktory genetické, výchovné, biologické či existenciální. Jejich složení určuje závažnost a druh úzkostné poruchy.Příčina úzkosti bývá připisována konfliktům z raného dětství u osob, jejichž výchova byla přísná a omezující. Stresové situace vedou v dospělosti k odhalení těchto konfliktů, což se projeví strachem nebo úzkostí. Časté stresové zážitky a špatné rodinné zázemí v raném dětství způsobuje oslabení osobnosti dítěte a pozdější rozvoj úzkostných stavů.

K úzkostným poruchám může vést i nedostatečně pevná citová vazba s rodiči v dětství, kdy dočasné odloučení (při nástupu do školky, rozvodu rodičů,...) vedlo k rozvoji separační úzkosti.Úzkost může být způsobena i nesprávným vyložením myšlenek a tělesných vjemů. Běžná reakce organismu je vnímána jako příznak ohrožení a způsobuje rozvoj strachu a úzkosti.Existenciální teorie říká, že uvědomění si smrtelnosti života může způsobit vznik úzkosti. Bránit se člověk může hledáním smyslu života a jeho naplněním.

Úzkost a strach mají také genetický podklad. Dokazuje to několikanásobně vyšší výskyt v příbuzenstvu u osob trpících úzkostnou poruchou.

Kdy panická porucha vzniká?

Panická porucha postihuje až 4% dospělých, dvakrát častěji se objevuje u žen. Typicky začíná u mladých lidí, kteří měli stresové dětství, ve 3. dekádě života. První ataka může přijít v době krize, pokud dotyčného postihne vážná nehoda, smrt blízkého nebo závažná nemoc. Rizikovým obdobím je šestinedělí, kdy organismus ženy prodělává výrazné hormonální změny. Jako nebezpečné se považuje i užívání psychoaktivních látek jako je marihuana, kokain, LSD. Začátek poruchy může být spojen s vznikem poruchy funkce štítné žlázy, její zvýšenou či sníženou funkcí.Mezi nejčastější spouštěče patří kofein, léky na astma ,alkohol, tabák, některé další léky a návykové látky včetně narkotik.

Co se děje v mozku při úzkosti?

Při úzkosti a záchvatech paniky bývá zvýšená hladina jednoho z typů chemických látek podílejících se na komunikaci nervových buněk – neurotransmiterů noradrenalinu a serotoninu. Bývá zvýšená aktivita nervových buněk v jednom z jader mozkového kmene (locus coeruleus), kde se tyto substance ve vyšší míře vyskytují.

Novější teorie říká, že při úzkosti je snížená aktivita nebo nedostatečné působí další z chemických substancí γ-aminomáselná kyselina (GABA), neurotransmiter tlumící aktivitu nervových buněk. U osob s úzkostnou poruchou je GABA méně účinná nebo jsou produkovány látky, které ruší její funkci.Pomocí zobrazovacích metod se při úzkostných poruchách prokázalo nerovnovážné cévní zásobení mozkových center. Při panické atace jsou mozkové cévy zúžené a mozek se nedostatečně prokrvuje.

Příznaky úzkostné poruchy

Úzkost se projevuje psychickými a fyzickými (somatickými) příznaky. Úzkostný člověk se cítí neklidný, nervózní, má strach ze ztráty kontroly, „zešílení". Pociťuje sevření hrdla, odtržení od okolního dění (derealizaci) a prožívání sebe sama http://mynatureproduct.com/naturgreen-relaxherbs/ Má potíže s příjmem potravy či se spánkem, nemůže usnout, v noci či brzy ráno se budí. Na rozdíl od psychóz nedochází k výraznému narušení osobnosti a poruše vnímání reality.

Z tělesných příznaků dominuje bušení srdce, zrychlený pulz, pocení, třes a sucho v ústech. Všechny potíže jsou způsobené zvýšenou aktivitou vegetativního nervového systému. Dále se objevují návaly horka a chladu, závratě, mravenčení, znecitlivění a pocit na omdlení. Úzkostná osoba pociťuje nepříznivé příznaky v oblasti hrudníku jako je ztížené dýchání, pocit nedostatku vzduchu, zalykání a bolesti na hrudi. Často se připojuje pocit na zvracení (nauzea) a další potíže s trávením – nadýmání, nutkání na stolici, průjem nebo neurčité bolesti břicha.

Možná to znáte také ?

Věčně nestíháte, špatně usínáte a předčasně se budíte s nepříjemnou představou, co všechno vás čeká. Probíháte dnem se zamračeným výrazem a problémy tušíte na každém kroku. Stres, deprese a úzkosti dnes patří k běžným součástem našeho života. Spotřeba antidepresiv stoupla za poslední čtyři roky o dvacet procent a roste také počet lidí, které trápí různé formy úzkostných poruch. Ale nemusí to tak být.
Úzkost patří mezi základní lidské emoce, které nás mají chránit před hrozícím nebezpečím. Proč se tedy z naší dávné kamarádky stal náš nepřítel?


Je dávno po půlnoci. Převaluji se už druhou hodinu v posteli a ne a ne usnout. Zatímco venku cosi vesele volá nějaký opilec, v hlavě si přehrávám dnešní poradu v práci. Proč se na mě dneska šéf tak divně tvářil? A stihnu dopsat tenhle článek? Jakmile přesvědčím sama sebe, že to zvládnu, nastoupí starosti s dětmi. Dcerka už týden pokašlává a ráno měl drobnou vyrážku. Uvidíme  jak zítra ?

Vyrážka se loučí, aby mohla nastoupit drobná pochybnost ohledně mého zdraví. Neměla bych se objednat na vyšetření mamografem nebo EKG? Zatímco dům tiše oddychuje, v mé mysli se střídá jedna obava za druhou, a když už to vypadá, že se vystřídaly všechny, dojde mi, že se zase nevyspím. A tohle mě vyloženě vytočí. Naštvaně zafuním a vstanu. Je jasné, že dneska v noci jen tak nezaberu.

Složitá kombinace emocí, jako jsou strach, stres, napětí, nervozita a tréma dnes patří k běžné a důvěrně známé výbavě každého člověka. Dvacáté století bylo dokonce nazýváno věkem úzkosti a v tom jednadvacátém se u nás úzkost zabydlela ještě pohodlněji.

Zatímco v osmdesátých letech minulého století bylo 20 % populace alespoň jednou za život postiženo některou z úzkostných poruch, dnešní statistiky mluví o 25 % a stoupající tendenci. Odborníci odhadují, že se s nějakou formou úzkosti během života setká každý čtvrtý člověk a není asi překvapivé, že výskyt úzkostných poruch stoupá zejména ve vyspělých státech, kde vládne rychlé životní tempo a vysoké nároky.

Bojuj – nebo uteč

Úzkost přitom patří k základním emocím, které jsme dostali do výbavy, abychom přežili ve světě plném nástrah a nebezpečí. Úzkost nás má chránit anebo upozornit, že něco kolem nás není v pořádku. Díky úzkosti se člověk může vyhnout hladovému medvědovi, ale také rozeznat sňatkového podvodníka od životní lásky. Mírná úzkost neboli pozitivní stres dokonce zvyšuje výkon, mobilizuje energii a vyostřuje smysly.


„Když jsme vystaveni stresové situaci, zvyšuje se srdeční frekvence a mění se distribuce krve v oběhu, přičemž maximum jí jde do svalů a mozku,“ vysvětlují odborníci - psychologové a psychoterapeuti. To vše se děje proto, abychom mohli podat maximální fyzický výkon, tedy bojovat – nebo utéct. Pro takové situace byla úzkost v průběhu evoluce člověka „vyrobena“.

V dnešním světě bohužel stresové situace nedávají příliš možností fyzického projevu, takže máme mnohem více času si projevy úzkosti uvědomovat, a především si je špatně interpretovat. Není žádná novinka, že pokud si místo přebírání svých pocitů v hlavě půjdete zaběhat, a vyhovíte tak svému nastartovanému organismu, uleví se vám i psychicky. Jenže na to není vždycky úplně tak vhodná chvíle nebo čas. Je to právě naopak.

Stres a úzkost se v nás hromadí, hledá si různé kanály, kudy se chce dostat ven, nebo přechází v depresi či různé úzkostné poruchy. Běžná úzkost, kterou můžeme pociťovat jako trému nebo nervozitu, se mění v nebezpečného nepřítele. Podle studie Mezinárodní organizace práce trpí ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Polsku a Finsku přetížením, stresem, úzkostí a depresí každý desátý člověk.

V České republice se s těmito potížemi potýkají až dvě třetiny lidí v produktivním věku, přičemž deprese a úzkosti trápí čím dál více žen středního věku, které se snaží zvládat svoji kariéru a zároveň být dobrými maminkami a hospodyněmi.

Pilulky štěstí

Slepou uličkou v řešení stresu a úzkostí je samoléčba takzvanými pilulkami štěstí neboli anxiolytiky. Vezmu si pilulku a úzkost zmizí, jak jednoduché.

„Prášek proti úzkosti mi nabídla poprvé kamarádka v práci. Řešila jsem tehdy rozchod s přítelem, který se táhl už několik měsíců, měla jsem velké problémy se svojí nadřízenou, a když mi do toho onemocněl pes, měla jsem pocit, že to přestávám zvládat,“ říká pětatřicetiletá Klára, kterou trápila nespavost, úzkosti a neustálý pocit napětí. „Na léky jsem si zvykla rychle. Když jsem se cítila špatně, vzala jsem si prášek a pocit úzkosti zmizel. Postupně jsem musela brát prášků víc, protože se účinek snižoval, ale nikdy jsem neměla problém si je sehnat. Většinou mi je psala moje praktická lékařka nebo mi je sehnala kamarádka, která je měla od svého doktora,“ dodává Lena, u které se rychle vytvořila závislost.

Začaly se objevovat výkyvy nálad a většinu dne byla Lena takzvaně „mimo“. Když se pokoušela léky vysadit, byla podrážděná, nemohla spát. „Když jsem jednou skoro fyzicky napadla nějakého pána, který mi něco vytkl kvůli mému psovi, řekla jsem si dost, našla jsem si psychologa a začala docházet na psychoterapii. Až ta mě úzkostí postupně zbavila,“ dodává Lena.

Panika v metru, obchodáku nebo autobuse.

Takzvaná běžná úzkost nás může obtěžovat, ale neměla by výrazněji zasahovat do našeho života. Závažnějším projevem úzkosti pak mohou být takzvané úzkostné poruchy, které se mohou projevit jako takzvaná panická ataka. U třicetileté Kláry se první záchvat panické úzkosti objevil před třemi lety, když byla ve třetím měsíci těhotenství. Neprožívala nejkrásnější období života, jak se píše v příručkách, ale žila v neustálém stresu.

„Půl roku předtím jsem potratila, takže jsem měla permanentní hrůzu z toho, aby se to neopakovalo. Fyzicky jsem se cítila mizerně a do toho se na mě nahrnulo hodně práce,“ popisuje Klára. Když jela jednoho rána do práce metrem, měla najednou pocit, že se dusí. Nemohla dýchat, polil ji studený pot a byla si jistá, že omdlí.

„Naprosto mě to vyděsilo. Na příští stanici jsem z metra vystoupila, doběhla ven, a ten stav pomalu přešel. Říkala jsem si, že to určitě souvisí s těhotenstvím, jenže doktoři na nic neobvyklého nepřišli. Podobné stavy se opakovaly ještě několikrát. Stejný záchvat jsem dostala, když jsem jela autem nebo když jsem seděla doma v obýváku,“ vypráví mladá žena, která doufala, že vše odezní s blížícím se porodem. Ale záchvaty úzkosti přicházely i po něm. Klára přestala jezdit metrem, autem a postupně se bála vycházet i z bytu. Po několika měsících se Klára dozvěděla, že trpí panickou úzkostí a začala se včas léčit pomocí psychoterapie. Ataka paniky trvá 5 – 20 minut, maximálně 1 hodinu. Rozvíjí se z klidu během obvyklé denní činnosti. Může se objevit i několikrát denně a u téměř poloviny postižených se stává chronickou

Příčina neznámá

Takzvané panické ataky přicházejí nečekaně a bez příčiny. Na rozdíl od strachu, kde je jasný předmět, který ho vyvolává, úzkost konkrétní příčinu nemá. „Ty pocity jsou velmi subjektivní. Například je vám na omdlení, začnete se dusit nebo jste si jistí, že umíráte. Jdete k doktorovi, ten vás vyšetří, a nic nenajde. A vy máte hrůzu z toho, že se to vše  bude neustále opakovat, což se také většinou stane.¨

První krok, který v takové situaci pomůže, je přitom správná diagnóza. Většině pacientů nesmírně uleví už to, když se dozvědí, co jim je. Vždy se  jedná o takzvané panické ataky, kterými trpí řada i dalších lidí. A když se jim vysvětlí, jak se v takové chvíli chovat většinou se takoví lidé okamžitě uklidní. I když to zní na první pohled divně, je důležité z takové situace hned neutíkat, ale zkusit jí čelit.  Viz doporučení zde jak si vybudovat vnitřní sílu.

Například si sednout, napít se vody, zhluboka dýchat a počkat, až záchvat odezní. „Vždycky říkám, že se s panickými atakami musíte v podstatě skamarádit. Umět je rozpoznat, naučit se s nimi pracovat a postupně se je naučit překonávat. Stává se, že se záchvat paniky objeví jen jednou, a pak už se nikdy nevrátí, nebo záchvaty jednoho dne odezní samy. Pokud se ale opakují, je třeba navštívit odborníka.

Panická porucha může také jak už bylo uvedeno imitovat poruchy funkce štítné žlázy, poruchy srdečního rytmu, srdeční infarkt, žlučníkové kameny, funkční poruchy trávení, migrénu a řadu dalších chorob. Přítomnost úzkostné poruchy je však nutné odlišit od četných běžných starostí. Zásadní je narušení psychosociální adaptace, úzkostný člověk sám starosti nezvládá, a výrazné déle než 6 měsíců trvající potíže.

Dopátrat se příčiny takových záchvatů či najít takzvaný spouštěč, bývá velmi složité. Svoji roli mohou hrát vrozené vlastnosti, někdo je zkrátka vrozeně úzkostný, ale také podmínky v dětství, výchova, životní události nebo dlouhodobý stres. Pokud se ale začne léčit včas, může postupně zmizet docela. „Kdykoli ‚to‘ na mě přišlo, snažila jsem se před tím neutíkat, ale naopak podobnou situaci vyhledat co nejdříve a postupně se tak ‚otužovat‘.

Není prášek jako prášek

Léčba úzkostných poruch je založena kombinaci psychoterapie a farmakologické medikace.
Z psychoterapeutických metod se nejčastěji volí kognitivně-behaviorální terapie, která předpokládá změnu chování pomocí změny myšlení. Jejím úkolem je tedy změnit pohled dotyčného člověka na svět pomocí změny jeho myšlenkových postupů, názorů a postojů. Tím se snaží o zmírňování negativních psychických i tělesných (vegetativních) projevů úzkosti. Dále je snaha omezit vyhýbavé chování, které úzkostný člověk používá, aby rozvoji úzkosti v dané situaci zamezil.

Benzodiazepiny (např.diazepam nebo lorazepam.)nejsou vhodné k dlouhodobé léčbě, protože asi po čtyřech měsících na ně vzniká tolerance, takže klesá jejich účinek. Při delším užívání mohou narušit prostorovou představivost, schopnost učit se a vyjadřovat emoce nebo poškodit paměť. Současně způsobují vznik závislosti, naštěstí se nemusí zvyšovat jejich dávky.

Jako další anxiolytika neboli léky proti úzkosti, mezi které patří Lexaurin, Diazepam, Neurol, Xanax a další, neřeší biologický problém. Účinkují okamžitě, ale působí v podstatě jako náplast, která vás otupí a daný problém na několik hodin zalepí. Jejich riziko spočívá v návykovosti, mohou se užívat nejdéle několik týdnů. Přírodní bylinky -Antidepresiva na rozdíl od anxiolytik řeší deficit určité mozkové chemie, respektive zabraňují mozku v jejím plýtvání. Účinkují ihned, účinek  ale ten správný účinek nastupuje až po několika týdnech pravidelného užívání a také nejsou návyková.

 50 % populace trpí nebo trpělo nějakou psychickou poruchou.

 30 % o tolik vzrostl prodej antidepresiv v ČR za poslední čtyři roky.

 4 % čechů jsou závislá na lécích proti úzkosti.

Víte ,že například Noni působí v lidském organizmu jako přírodní Antidepresivum / sedativum. V roce 1993 byl ve šťávě Noni zjištěn skopoletin a serotonin, později rovněž melatonin. Vědci došli k závěru, že tyto hormony spolupracují mezi sebou a ve spojení s xeroninem zmírňují napětí a stres, podporují úpravu biologického rytmu spánku a bdění, menstruačního cyklu, napomáhají zlepšení nálady a uvolnění. Podporují rovněž procesy regenerace a restaurace poškozených sekrece přicházející z epifýzy (šišinka)  a ve skutečnosti působí jako prekurzor z něhož se vyvíjí určitý jiný buněčný typ. Šťáva s Noni má černou barvu, která je velmi podobná melaninu, který dává barvu nebo pigment, na každé buňce z našich orgánů. Tento "pigment" obsahuje každé místo v našem těle  a  je při užívání ovlivněn Noni . To samé platí pro Omega O3 mastné kyseliny,Kurkumin a další přírodní  bylinky,které jsou  obsažené v přírodní AD formuli Naturgreen® RelaxHerbs

Lékařský výzkum s prosince 2016 potvrdil tři významné příčiny záchvaty paniky a úzkosti u žen: nedostatek serotoninu,(Noni) nízké hladiny vitaminu B6 (ACTIVE B-COMPLEX) a nízké hladiny železa (Naturgreen® FerroCare) 

Vápník, hořčík, a vitamin B komplex, to vše také přispívá ke zdraví a pro  správnou funkci nervového systému. Podporují také produkci neurotransmiterů, chemických látek, které pomáhají předávání zpráv mezi nervovými buňkami.

Pravidelné cvičení a cvičení relaxační techniky, jako je meditace, jóga, tai-chi nebo progresivní relaxace jsou všechny „léky“ chceteli opravné prostředky, které mohou pomoci zmírnit úzkostné poruchy. Vaše rutiné cvičení by mělo zahrnovat kardiovaskulární cvičení, které spaluje kyselinu mléčnou, vytváří náladu-posílení.vytvoření chemické látky zvané endorfiny, což  způsobuje to, že tělo účinněji  dokáže využívat kyslík.

Také masírováním reflexních bodů na ruce či nohou dokážete příznaky takých stavů úzkosti či depresí zmírnit. Už staří Číňané se zbavovali napětí a bolesti stlačováním akupresurních bodů na  celém těle.

Kuličky či prstýnky pro masírování akupresurních bodů na rukou či nohách včetně jejich zobrazení najdete zde. I vůně  - aromaterapie využívá přirozených vůní k prevenci i samotné léčbě. Z esenciálních olejů jako je např.Rozmarýn,Máta, Heřmánek, Balsam, se působením tepla postupně uvolňují molekuly vonné látky.Tyse  šíří  vzduchem a navozují v našem těle příznivé procesy, které dokáží snížit psychickou únavu, ale dokáží i zvýšit naše duševní schopnosti. Více info zde a zde.  

Řízené dýchací techniky mohou pomoci zmírnit záchvat paniky. Při útoku paniky, zkuste toto dechové cvičení: Nadechněte se pomalu počítejte do čtyř čekat a pak pomalý na čtyři výdech a opět pomalu nadechnout počítat do čtyř -čekat  na čtyři výdech a další a další počítání. Tento cyklus opakovat, dokud váš panický útok nepřejde. Uvidíte, že to bude fungovat.

Vždy se  poraďte se svým  lékařem před každým prvním užíváním léků ,včetně bylinných doplňků či přírodních prostředků. To vždy, pokud máte vážný zdravotní stav nebo užíváte nějaké jiné chemické léky. Informace zde uvedené jsou pouze pro vzdělávací účely a v žádném případě nejsou myšleny jako náhrada za lékařskou pomoc či  poradenství.


Doporučujeme Naturgreen® RelaxHerbs silná účinná přírodní bylinná směs určená pro klidnější život bez stresu. 

Zjistěte si více informací o přírodních bylinných prostředcích proti stresu nebo migréně,

doporučujeme
více na 

www.naturgreen.cz

studie a další články najdete zde 

Přírodní léčba deprese neboli smíšená úzkostně-depresivní porucha jak na ni?

http://mynatureproduct.com/omega-3-zvysuji-hladiny-serotoninu-a-tim-potlacuji-stavy-deprese-a-chorobne-uzkosti-ale-i-dalsich-psychickym-nemoci..html