MENU

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Hubnutí ->
Nemoci–studie ->
Novinky ->
Strava ->
Zdraví ->
Životní styl ->

TOPlist

Co jsou jsou antibiotika a kortizony.

 

Kortizon

 

Historie

Kortizon poprvé identifikoval americký chemik Edward Calvin Kendall, který pracoval jako výzkumný pracovník na Clinic Mayo. Roku 1950 získal Nobelovu cenu pro fyziologii a medicínu spolu s Philipem S. Henchem a Tadeusem Reichsteinem za objev hormonu mozkové kůry – adrenalinu, jeho strukturu a funkci. Kortizon byl jako první produkován komerčně firmou Merck a Co. 

 Antibiotika a steroidy

 Dva druhy léků, které způsobily převrat v moderní terapii, jsou antibiotika a kortizony. První skupina léků antibiotika je určena k boji s vnějším nepřítelem, s bakteriemi, které způsobují infekční nemoci; kortizon – běžně známý jako „steroid“ mobilizuje schopnost organismu, aby si pomohl sám. Tuto představu je potřeba trochu rozvést.

Lidské tělo je silný a soběstačný organismus a musí mít schopnost „samoléčby“, musí se umět samo léčit. Nejlépe to vidíme na nové kůži, která potáhne ránu nebo na kosti, která sroste: je to ale obecný princip, kterého medicína využívala celá staletí. Mnohé choroby zmizí, dáme-li tělu čas, odpočinek, teplo a správnou výživu. Tato schopnost samoléčby je velká; dlouho se věřilo, že musí existovat nějaká fyzická nebo duševní síla, která ji řídí. Pro anatoma Johna Huntera to byla „ vitální síla“ (vital spirit), pro francouzského fyziologa Clauda Bernarda „homeostáze“ a pro lékaře Williama Oslera „léčivá síla přírody’“.

Kortizon jistě není onou „vis medicatrix naturae“, ale ovlivňuje odpověď těla na stres a na záněty tak, že léčí nebo zlepšuje stav zhruba u 200 různých nemocí. Můžeme ho tedy snad nazvat hlavní složkou oné „léčivé síly přírody“. Stejně jako antibiotika ani kortizon nebyl objeven cíleně, ale díky sérii šťastných náhod, které můžeme sledovat celá dvě desetiletí.

Látka E

Příběh kortizonu je spojen s doktorem Philipem Showalterem Henchem, šéfem interního oddělení na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě. Byl to velký silný muž, ve svém odhodlání a úsilí nesmlouvavý až zarytý. Měl rozštěp patra a jeho řeč byla těžko srozumitelná, ale cvikem a osobní kázní se z něj stal skvělý učitel a dobře přednášel

Doktor Hench přijal dne 26. července 1948 jako pacientku mladou ženu (29 let), paní Gardnerovou. Trpěla revmatickou artritidou už pět let a nemoc se zhoršovala navzdory všem dosažitelným lékům a metodám. „Většina kloubů je nateklá, ztuhlá a bolestivá; každým pohybem pacientka trpí.“ konstatoval dr. Hench. „Pravý kyčelní kloub je tak erodovaný, že se pacientka může pohybovat jen s největšími obtížemi a je odkázána na invalidní vozík.“ Za dva měsíce léčení se její stav nijak nezlepšil a doktor Hench se obrátil na svého kolegu biochemika Edwarda Kendalla. Ten ho upozornil, že jistá farmaceutická firma právě dokončila syntézu značného množství látky E, která je teď známá jako kortizon. V organismu ji vylučuje nadledvina. Hned příští den přišel balíček látky E – byl poslán letecky. „Začali jsme s denními injekcemi po 100 mg,“ vzpomíná dr. Hench. Ten den se neprojevil žádný účinek, pacientka vyšla ze svého pokoje jen jednou, protože měla stále velké bolesti. Ale už o 2 dny později, 23. srpna, se převracela docela lehce na posteli a cítila, že bolest je mnohem menší. A další den ztuhlost těla úplně zmizela. Ještě před třemi dny sotva chodila, ale další den při injekcích se pohybovala celkem lehce a bez potíží. Po čtyřech dnech chodila tři hodiny ve městě po obchodech, pak byla unavená, ale neměla žádné bolesti a svaly nebyly ztuhlé.

Následující tři měsíce léčil Philip Hench dalších třináct pacientů, všechny stejně těžce postižené, jako byla paní Gardnerová. Výsledky přednesl kolegům lékařům v dubnu roku 1949.

Léčivá žloutenka

Tato slavná událost se začala rodit už před dvaceti lety, v roce 1928, na začátku byly rozhovory dr. Henche s jedním z pacientů. Byl jím pětašedesátiletý lékař trpící revmatickou artritidou, „jednou z nejúpornějších, nejméně léčitelných a nejvíce devastujících chorob, které mohou člověka přepadnout“. Nemocný lékař přišel na kliniku se žloutenkou a řekl Henchov, že když se žloutenka objevila, začala se zmenšovat bolest a tuhost jeho kloubů, a že bez potíží ušel celou míli. Žloutenka pominula za čtyři týdny, ale jeho ruce a nohy zůstaly pohyblivé a bez bolesti dalších sedm měsíců.

V následujících letech léčil Hench několik pacientů, kteří popisovali totéž. Lékař si uvědomil, že dočasný ústup revmatické artritidy při žloutence nebude náhoda. „Léčebný vliv byl jasný“, poznamenal, ,,bylo by dobré zopakovat přírodní zázrak – použít vědomě netoxickou látku, která doprovází s tak vynikajícím účinkem žloutenku.“

V té době se předpokládalo, že revmatická artritida je způsobována nějakým dosud neznámým infekčním činitelem. Bylo tedy logické, že v léčení této nemoci – je-li vůbec jaké – by mohly pomoci nějaké chemické látky s protiinfekčním účinkem. (Jako antibiotika, která měla být už brzo objevena.) Hench dobře věděl, že jeho náhodná pozorování ústupu revmatické artritidy při žloutence nemohou mít žádný praktický význam, dokud nezjistí, jaká látka zde působí. Nazval ji „substancí X“. Je to složka žluče, nebo je to nějaká zvláštní chemická látka produkovaná při poškození jater? Nebo je to něco úplně mimo játra, něco, co je aktivováno žloutenkou? Hench neměl jinou možnost, než postupovat metodou pokusu a omylu. Zkusil všechno. Podával svým artritickým pacientům žlučové soli, výtažky z jater, zředěnou žluč, dokonce provedl transfuzi krve lidí nemocných žloutenkou. Nedostavily se žádné výsledky. Výčet svých terapeutických neúspěchů uvedlv roce 1938 v British Medical Journal a zakončil ho optimisticky: „Je důležité, abychom identifikovali přírodní dramaticky účinná antidota… (ale) další kroky patří budoucnosti.“

Časem učinil dvě velmi důležitá pozorování. Za prvé zjistil, že revmatická artritida ustupuje také v průběhu těhotenství. To znamená, že „látka X’“ je pravděpodobně hormon, jehož koncentrace v krvi se zvyšuje jak v těhotenství, tak pří poškození jater, a že není nijak specifická pro žloutenku. Za druhé, při žloutence a v těhotenství neustupuje jenom revmatická artritida, ale také senná rýma, astma a myasthenia gravis, což je neurologická porucha. Ať byla „látka X“ cokoli, měla teoreticky léčit nejen revmatickou artritidu, ale všechny tyto nemoci.

Na cestě k poznání, že „látka X“ je kortizon, bylo mnoho šťastných shod a náhod. Nejdůležitější bylo asi to, že zatímco Hench zkoušel žluč a výtažky z jater, probíhal na téže klinice docela jiný výzkum, který neměl s Henchovým nic společného. Vedl ho Edward Kendall a tento výzkum konečně přinesl odpověď.

Superpiloti Luftwaffe

Edward Kendall byl profesorem fyziologické chemie na klinice Mayo. V roce 1914, když mu bylo teprve 28 let, izoloval hormon vylučovaný štítnou žlázou – thyroxin. Pak byl objeven inzulin, hormon vylučovaný slinivkou břišní, a zjistilo se, že léčí cukrovku. Zájem se pochopitelně soustředil na další nemoci spojené s nedostatkem hormonů. Patří sem také Addisonova choroba, při níž je poškozena nadledvina, žláza umístěná na vrcholu ledvin (většinou je poškozena tuberkulózou). Nemoc způsobuje prudké slábnutí, debilitu a po šesti měsících se na ni umírá. Pacienti s Addisonovou chorobou mohli být léčeni rozdrcenými hovězími nadledvinami, ale jaká látka z nich je účinná, se nevědělo.

V témže roce, kdy Hench rozmlouval se svým pacientem trpícím žloutenkou a kdy obrátil svou pozornost k možné existenci „látky X“, začal profesor Kendall zjišťovat, co přesně jsou hormony nadledvin. Do roku 1936 izoloval on a další vědci z jiných ústavů několik různých chemických látek, které označili jako složky A, B, E a F.

Z Henche a Kendalla se stali blízcí přátelé a velmi často se společně domýšleli, zda některá z těchto složek A až F není onou tajemnou „látkou X“. Bohužel tu nebyla žádná farmaceutická firma, která by vložila značné finanční prostředky do pracné syntézy těchto „nových“ látek. Předložené teorie byly příliš vágní a k tomu, aby se látky mohly klinicky vyzkoušet, jich bylo zapotřebí velké množství.

Stimulem, který přiměl vědce k tomu, aby pokračovali ve výzkumu, byla stejně jako u penicilinu, válka. Vědci zkoumali přesné funkce hormonů nadledvin a dr. Hans Selye z McGillovy univerzity v Torontu zjistil, že tyto hormony u pokusných zvířat zvyšují odolnost vůči stresu z nedostatku kyslíku. V roce 1941 zjistili agenti americké tajné služby, že Německo kupuje v Argentině velká množství nadledvin z dobytka.

To posílilo pověsti, že piloti Luftwaffe, nadopovaní hormony z kůry nadledvin, mohou létat ve výšce nad 3 kilometry. Americké letecké síly ihned zařídily, aby pokračoval velmi intenzivní výzkum ve všech laboratořích, které pracovaly s výtažkem z nadledvin.

Zvěstí o „superpilotech“ Luftwaffe se ukázaly jako falešné, ale výzkum už měl vlastní setrvačnost a to bylo štěstí, protože syntéza hormonů byla obtížným a zdlouhavým laboratorním úkolem, což se ostatně předpokládalo. Teprve v roce 1948 získal složitými chemickými postupy dr. Lewis Sarett několik gramů čisté „látky E“.

Zázračný lék Cordyceps 

Když se novinka z oné památné přednášky dr. Henche (1949), na níž se promítaly záběry pacientů „před léčbou a po ní“, rozšířila tiskem, psalo se o skutečně zázračném léku. Dopisovatel The Times, který měl na starosti medicínu, napsal: „Za pár dnů léčení mohli pacienti vstát z postelí a bez bolestí se procházet. Otoky zmizely.“ Žádná Nobelova cena nebyla nikdy udělena rychleji. Hench a Kendall si pro svoji cenu jeli do Stockholmu už další rok. Hench daroval část odměny sestře Pantaleoně, která třiadvacet let pracovala na jeho oddělení revmatických pacientů. Teď mohla odjet do Říma, aby viděla papeže. 

Vedlejší účinky a dávkování

Ale Hench věděl moc dobře, že kortizon není žádný ,,zázračný lék“, ale jen prostředek, ke zmírnění projevů nemocí. Když se lék vysadí, artritida se vrátí. A byl tu problém vedlejších účinků. Když v roce 1950 navštívil dr. Henche na klinice Mayo britský revmatolog Oswald Savage, byl Hench „deprimován množstvím zpráv o vedlejších účincích kortizonu. Moje generace nikdy nezapomene, jak kruté to byly komplikace – měsícový obličej, praskající a krvácející vředy, měknoucí a praskající obratle. Nový lék byl tak mocný, že se musel užívat velmi opatrně. Jaká ironie osudu: strávit půl života objevováním léku na neléčitelné choroby a zjistit, že je tak účinný, až se nedá použít!

Nadšení z léčby revmatické artritidy kortizonem brzy zmizelo. Dočasné, i když bezpochyby ohromné zlepšení bylo vykoupeno příliš vysokou cenou. Ale právě, když začala upadat pověst kortizonu jako léku na revmatickou horečku, začala se vynořovat jeho nesmírná úloha v moderní medicíně. Vyberte kteroukoli z chorob, jejíž původ není známý a pro niž neexistuje účinné léčení, a ať je jakkoli bolestivá nebo dokonce ohrožuje život, aplikujte kortizon! A čekejte, co se stane!

V jediném čísle Bulletinu Nemocnice Johnse Hopkinse z roku 1950 se referuje ve čtyřech sděleních o účincích kortizonu pří léčení chronického astmatu, přecitlivělosti na léky, vážné poruchy pojivových tkání, systémového lupus erythematodes a polyartritis nodosa. Lék pomáhal i při očních nemocech, jako je zánět duhovky, zánět očních spojivek a zánět uvey (živnatky), tj. střední vrstvy oční. Výsledky byly jednoznačně dobré a od výsledků při léčení revmatické artritidy se lišily ve dvou důležitých bodech: Za prvé se účinků dosahovalo při podstatně menších dávkách a při použití zevně na kůži nebo na oko (tak se minimalizovaly vedlejší účinky). Za druhé se ukázalo, že kortizon umožňuje v mnohých případech překonat krizi – poměrně krátký akutní stav. To platí například pro záchvat astmatu. Po překonání krize lze lék vysadit. 

Význam kortizonu

Kortizon a jeho deriváty, které teď známe jako „steroidy“, úplně změnily léčebné postupy v šesti lékařských oborech: v revmatologii, v gastroenterologii (vnitřním lékařství zabývajícím se trávicím ústrojím a výživou), v respirační medicíně (při nemocech dýchacího ústrojí), v oftalmologii (očním lékařství), v dermatologii (kožním lékařství) a v nefrologii (pří léčbě nemocí ledvin). Stejně tak usnadnily pozoruhodný vývoj terapie v poválečných letech – přenos orgánů a léčení dětských nádorů. Pozornost zasluhují dva obecné jevy:

Za prvé jsou steroidy, přesně jak to předpověděl Hench, účinné v mnoha různých patologických procesech včetně alergií (anafylaktický šok – akutní zástava dýchání, astma, rinitis – zánět nosní sliznice, konjunktivitis – zánět oční spojivky a ekzémy), autoimunitních poruch (choroby pojivových tkání, hemolytická anémie – rozklad červených krvinek, akutní infekční hepatitis – zánět jater a myasthenia gravis), smrtelných infekčních chorob (septický šok, tuberkulóza a meningitis – zánět měkkých plen mozkových), akutních zánětlivých chorob (polymyalgie – mnohočetná bolest svalů, optická neuritis – zánět očních nervů a psoriasis – lupenka) a konečně jsou steroidy účinné i při otoku mozku a míchy po úrazech.

Za druhé příčiny mnohých těchto chorob nejsou přesně známy a převratný význam steroidů je v tom, že zpochybnily přesvědčení, podle něhož lze chorobu úspěšně léčit jen tehdy, známe-li její příčinu. Jen tak se uskuteční pokrok v lékařských vědách a v medicíně vůbec. Zdá se být samozřejmé, že poznání příčin je nepominutelným předpokladem účinného léčení, ale steroidy umožnily lékařům obejít překážku vlastní neznalosti. Můžeme to říci obrazně také tak, že neproniknutelná složitost choroby se rozpustila ve sžíravé lázni steroidní terapie.

Musíme připomenout, že ještě po padesáti letech neznáme způsob, jakým kortizon ovlivňuje zánětlivé procesy. Působí na změny v lokálním zásobování krví a na shlukování buněk, které čistí poraněnou tkáň a vytvářejí tkáň náhradní. Ale nevíme, jak tyto masivní účinky působí dohromady, a nemáme žádnou teorii, která by to vysvětlovala – důležité je, že účinkuje. 

Nadledvinky – produkce hormonů – jak vše funguje

Obě nadledviny (glandulae suprarenalia) leží jako půlměsícové endokrinní žlázy nahoře na každé ledvině a váží každá asi 10 gramů. Odvádějí úžasné výkony, protože podle názoru vědců produkují více než 150 hormonů.

Každá z těchto žláz má dvě části, vnější kůru (80%) a dřeň uvnitř (20%). Kůra nadledvin (kortex) vytváří skupinu hormonů označovaných jako steroidy; v buňkách dřeně se naproti tomu tvoří katecholaminy. K těm patří stresové hormony adrenalin, nonadrenalin a dopamin. Tyto hormony mají silné povzbuzující účinky, zrychlují srdeční rytmus a zvyšují krevní tlak. Jelikož jsou katecholaminy produkovány i jinými tkáněmi v těle, mohl by se člověk teoreticky obejít i bez dřeně nadledvin (medully). Naproti tomu bez kůry nadledvin by se neobešel. Kůra nadledvin se skládá ze tří vrstev, přičemž každá má jinou funkci. Steroidy, které se zde tvoří, jsou rozděleny do tří kategorií podle svých úkolů:

- minerálkortikoidy, které kontrolují metabolismus minerálů a hospodaření těla s vodou

- glukokortikoidy, které řídí metabolismus uhlovodanů a hospodaření těla s cukrem (energií) a kromě toho vnímají obranné funkce imunitního systému a metabolismu

- sexualkortikoidy neboli pohlavní hormony (androgeny a estrogeny), které působí podobně jako hormony tvořené ve vaječnících a varlatech

Nejdůležitější minerálkortikoid je aldosteron. Společně s jinými hormony kůry nadledvin řídí metabolismus minerálů v těle, zvyšuje vstřebávání sodíku (sůl) v ledvinách, a tím zvyšuje krevní tlak; kromě toho ovlivňuje vylučování vápníku. Když kůra nadledvin produkuje příliš velké množství aldosteronu (hyperaldosterismus), vylučují buňky příliš mnoho draslíku, to má za důsledek nepravidelný srdeční rytmus, svalovou slabost a někdy dokonce projevy ochrnutí. Důvodem hyperaldosterismu může být nádor, který se pak operativně odstraní. Pokud je příčina v nadměrné produkci samotné kůry nadledvin, provádí se terapie léky. Aldosteron lze totiž vyrábět uměle. Produkce aldosteronu je povzbuzována jiným hormonem, angitensinem II, který zase zvyšuje krevní tlak. Známy jsou také takzvané ACE-blokátory, které snižují krevní tlak a jejich celý název zní angiotensin convertig enzyme (enzym přeměňující angioensin). 

Nejdůležitější glukokortikoid střední vrstvy a kůry nadledvin je kortizon, zvaný někdy hydrokortizon. Teprve játra přeměňují kortizol na pětkrát silněji působící kortizon – o němž už určitě každý slyšel a z nějž má mnoho lidí (nepodložený) strach.

Příčina velice rozšířeného strachu z kortizonu pochází z 50. a 60. let minulého století, kdy byl nový zázračný prostředek v důsledku neznalosti podáván příliš dlouho ve vysokých dávkách.

Kortizon je steroid, který slouží k léčbě nejrůznějších zánětlivých onemocnění – od alergií přes astma a záněty očí až po artritidu nebo roztroušenou sklerózu – nebo jej lze účinně nasazovat proti bolestem. Déle trvající léčba vysokými dávkami kortizonu nebo nesprávné použití například u injekcí ovšem mohou – jako je tomu všech ostatních účinných léků – vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Proto je důležité nejen správné dávkování a dodržení předepsané dávky, ale i individuální přizpůsobení pacientovi a jeho obtížím. Dnes se pomocí velmi malých dávek (low-dose-terpie) dosahují například v ortopedické léčbě bolestí velmi dobré a rychlé úspěchy bez podstatných vedlejších účinků.

Další věcí, kterou je třeba při kortizonové terapii rozmyslet, je zvážení účinku a rizika: vyplatí se léčit vážné a bolestivé infekce účinnými léky a počítat při tom s případnými vedlejšími účinky, nebo nedokáže užitečnost této terapie vedlejší účinky vyvážit? To je otázka, o níž by měl rozhodovat nejen lékař, ale pacient spolu s ním.

Hormon nadledvin kortizol podporuje i tvorbu uhlovodanů z bílkovin (proteinů), zajišťuje ukládání cukru v játrech, může zvyšovat hladinu cukru v krvi (to je důležité, mají-li být kortizonem léčeni diabetici) a zabraňovat zánětlivým procesům.

Nadměrná produkce kortizonu vede k hyperkorticismu, což je závažná porucha metabolismu: typickými symptomy jsou zarudlý ,,měsíčkovitý obličej‘‘ s býčí šíjí, otylost těla, ale hubené paže a nohy, modročervené pruhy v oblasti břicha a hýždí, zvýšený krevní tlak a nedostatečná funkce pohlavních žláz. Lámou se kosti, může se vytvořit osteoporóza, postižení jsou unavení a ochablí. V dalším průběhu zakrňují pohlavní orgány, u žen dochází k poruchám menstruace, u mužů k poruchám potence a u dětí je narušen růst. Může se vyvinout cukrovka. Příčinou nadměrné produkce kortizonu bývá většinou nádor nebo hyperfunkce kůry nadledvin. Takzvaný přechodný hyperkorticismus má stejné symptomy, ale vzniká v důsledku dlouhé léčby vysokými dávkami kortizonu. Když se hladina normalizuje, symptomy ustoupí.

Třetí skupinou jsou steroidní hormony, tvořeny vnitřní vrstvou kůry nadledvin. K nim patří DHEA, DHEAS a pohlavní hormony androgeny a estrogeny. Pohlavní hormony doplňují mužské či ženské pohlavní hormony tvořené ve varlatech, vaječnících, ale jejich vliv je menší. Výjimku tvoří pouze androgeny, mužské pohlavní hormony, které u žen produkují nadledviny. Řídí u nich růst ochlupení na ohanbí a jiných místech těla a ovlivňují pohlavní pud. Nadměrná produkce androgenů u žen způsobuje typicky ,,mužské‘‘ zvláštnosti: silný růst ochlupení v obličeji a na těle, především v oblasti ohanbí, hlubší hlas a vývoj svalů, pak také zvětšení poštěváčku a většinou i zvýšení pohlavního pudu. 

Proč se (ne)bát kortikoidů

Kortikoidy? To nechci, slyšel jsem, že víc škodí, než pomáhají… S podobnou reakcí se setkává většina lékařů, když nemocným předepíšou lék obsahující „účinnou“ látku kortizon. Pacienti většinou vůbec nevědí, že je to látka přirozená tělu, hormon, bez něhož bychom nemohli fungovat. Náš organismus denně vyprodukuje asi 20 miligramů hydrokortizonu a v situacích ohrožení (zejména ve stresu) třeba i desetkrát tolik.  

Kde se náš strach bere?

Dost možná je na vině jeho pověst, že celkové i místní užívání provází řada závažných negativních vedlejších účinků. To říkají většinou dermatologové z kožních oddělení. Kortikosteroidy se objevily na trhu v padesátých letech jako zázračný lék, který se začal používat u nemocí do té doby smrtelných. Tehdy se ovšem nevědělo, jak přesně se mají dávkovat – teprve podle zkušeností se vyvinul způsob aplikace. Brzy se však přišlo na to, že při dlouhodobém celkovém užívání velkých dávek se objevují vysoký krevní tlak, infekce, cukrovka či žaludeční vředy. Za zakulacený ‚měsíčkový‘ obličej zas mohlo hromadění vody v těle.

Podle lékařů odmítání kortizonu však často vede k jiným závažným potížím. Například toho, kdo trpí těžkým průduškovým astmatem, ohrožují těžké záchvaty, při revmatické artritidě zase hrozí rozpad kloubů, u lidí s autoimunitními onemocněními nevratné poškození orgánů a dokonce i smrt. „Neuvážené odmítání kortizonu tedy ohrožuje život.“ – to tvrdí lékaři.

Zázrak klasické medicíny

Skutečností je, že žádný jiný prostředek nedokáže tak silně a spolehlivě potlačit zánětlivá onemocnění. Při léčení revmatu, astmatu, alergií a kožních onemocnění je proto kortizon v mnoha případech nepostradatelný. Umožňuje vývoj plic u předčasně narozených dětí, zklidňuje alergické šoky, působí proti otokům mozku třeba po nehodách – a tím zachraňuje životy.

Za padesát let od jeho zavedení do léčebné praxe se však výzkum posunul. Způsob podávání a dávkování je dnes nejen jemnější, ale víc se řídí povahou onemocnění jednotlivých pacientů. Zatímco lékaři na odděleních intenzivní péče krátkodobě předepisují až 1000 miligramů kortizonu denně, při dlouhodobém léčení chronických onemocnění bývají denní dávky nižší než 5 miligramů. U řady nemocí ho medicína používá pouze lokálně nebo zevně: například kortizonové masti v dermatologii, injekce do kloubů při lokálních zánětech, kapky do očí či sprej proti astmatu. Tak lze vedlejší účinky minimalizovat nebo dokonce zcela vyloučit.

Sedmiletá Maruška trpěla odmala záněty průdušek. Před rokem dostávala už v noci tak silné záchvaty kašle, že s ní maminka zašla na vyšetření na pneumologii. Tady lékaři odhalili průduškové astma a alergoložka nasadila inhalační kortikoidy. Nejdřív je užíval v jednom kuse, pak se dávka postupně snižovala. Marušce výrazně pomohly, na rozdíl od antibiotik, která pokaždé zabrala jen na chvilku. Teta homeopatka, která žije zdravě, sice občas straší, že kortikoidy jsou nebezpečné a že být matkou, nedávala by mu je. Jenže co s dítětem, které se dusí?

V běžných dávkách jsou inhalační kortikoidy bezpečné a účinné. Nežádoucí účinky jsou při správné technice inhalace téměř nulové. Výhodou tohoto způsobu užívání je, že protizánětlivě působící hormon se koncentruje na žádoucím místě, na rozdíl od systémové terapie se tedy nedostává do celého těla. Lokální aplikace je vhodná zejména při léčbě astmatu, lokalizovaných kožních onemocnění, onemocnění tlustého střeva, očních zánětů a zánětu jednoho nebo několika kloubů.

Další podmínkou je výběr vhodných přípravků, omezená doba a správný způsob užívání. Pro mnohé pacienty proto bývá správné zvládnutí inhalační terapie výzvou. Problém nastává tehdy, když je vysadíme – onemocnění se většinou navrací do bodu nula – tedy před prvním záchvatem nebo před propuknutí onemocnění. Dochází k recidivě s ještě razantnějším nástupem.

 Dávkování na míru

Značný pokrok zaznamenala i systémová terapie. Lékaři především zjistili, že aby dosáhli žádoucího výsledku, musí vyladit dávku přesně podle potřeb toho kterého pacienta. Snaží se omezit celkové kortikoidy na minimum. Pacient by měl dostat co nejnižší dávku na co nejkratší dobu, ta je ovšem ryze individuální. Stanovuje se totiž podle diagnózy a reakce organismu. Pak se nežádoucí účinky léku projevují pouze nepatrně.

To má však podle lékařky své úskalí – totiž riziko poddávkování. Pokud se nasadí nízké dávky na samém začátku onemocnění, potíže se utlumí, jenže za čas propuknou ve větší míře, což vyžaduje nasadit několikanásobné množství kortikoidů. Odborníci se shodují, že značnou roli v úspěšnosti léčby hraje správné zacházení. To se však od pacienta a množství liší.

Ve vážných případech, jako je pokročilá revmatoidní artritida nebo autoimunitní onemocnění s postižením základních životních orgánů, je opodstatněné nasazení vysokých dávek, které se časem sníží na minimum. Kortizon působí rychle a dokáže přemostit kritické období, než se stav zklidní a je možné pokračovat s nízkými dávkami nebo jinou léčbou.

Při správném postupu nenastanou komplikace a případné negativní účinky často odezní. Problém s externím podáváním spočívá v tom, že tělo si zvykne na určitou dávku a samo si kortizon přestane vyrábět. Při náhlém vysazení pak může nastat problém. Nejlepší je podávat ho v pevně stanovenou dobu, ideálně ráno, kdy ho tělo produkuje nejvíc. Nebo obden. Snižovat dávky však může jen lékař a vždycky pomalu.

Stručné pravidlo správného dávkování tedy zní: tolik kortizonu, kolik je třeba, a tak málo, jak je to možné.

Co hormon (ne)dokáže

Ještě jednu věc je třeba mít na paměti. Kortizon sice léčí, ale nevyléčí. Nedokáže totiž odstranit příčiny nemoci, odstraní pouze její mechanismy. Má celou sadu efektů, například protizánětlivý a imunosupresivní, kdy potlačuje obranyschopnost. Navodí v těle jinou situaci a někdy je díky tomu možné přestat dávat léky úplně.

Ač kortizon nevyléčí, může dlouhodobě zlepšit kvalitu života chronicky nemocných.

Případ Dany K. (29 let) je toho důkazem. Od sedmnácti let měla potíže s nevysvětlitelnou únavou a teplotami. O tři roky později se u ní objevilo autoimunitní onemocnění štítné žlázy a o rok později problémy s ledvinami. Odborní lékaři léčili jednotlivé potíže, na skutečnou příčinu však nepřišli. Byla takové věčně unavené dítě. Až když jí pro lepší účinek jiného léku nasadili malou dávku kortizonu, potíže najednou ustoupily. Jenomže po vysazení nastal nepříznivý obrat: otekly jí klouby a bolely tak, že s nimi skoro nemohla hýbat. Tehdy se konečně dostala k revmatologovi, který v jejích příznacích odhalil autoimunitní revmatické onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlastní tělo.

Po nasazení kortizonu se jí výrazně ulevilo, klouby ji díky němu skoro nebolí. Je to mocný lék. Ač bere spoustu dalších léků a s vedlejšími účinky kortizonu má své zkušenosti, nedá na něj dopustit. Díky němu můžu aspoň na částečný úvazek pracovat a normálně žít. To, co bylo před tím, se dá těžko popsat. Kortizon má místo holí, tvrdí s nadsázkou.

Strategie nejmenšího zla

Pacienti, kteří se obávají vedlejších účinků, by si měli uvědomit, co jim bez kortizonu hrozí. Mnohem lepší je nechat si od svého lékaře důkladně vysvětlit, proč kortizon nasazuje, čeho chce dosáhnout a co se bude dít dál. A pak mu důvěřovat. Určitě není dobré léčbu předčasně přerušovat: hrozí pak daleko horší důsledky. Nebo přejít na jinou alternativu – třeba na homeopatii a na homeopaticky zpracovaný kortizon.

Nežádoucím účinkům je možné čelit zdravou životosprávou: pohybem na čerstvém vzduchu, dostatkem spánku, omezením tučných a sladkých jídel, sníženým příjmem soli a hojností vitaminu C. Při podávání kortikoidů se současně předepisují i přípravky chránící žaludeční sliznici nebo preparáty proti odvápnění kostí. Před osteoporózou chrání například užívání vápníku a vitaminu D či jídelníček s vysokým podílem bílku to je Mladý ječmen nebo Vojtěška  Základní podmínkou je naprosté nekuřáctví.

Jde o život

Vanda P. (45 let) měla od dětství atopický ekzém a k lékům s kortizonem rozporuplný vztah. Byla v takových situacích, že se to nedalo vydržet. Na těle ani kousek kůže, jen svědící živé maso. V tu chvíli jsem za kortikoidy děkovala bohu. Po dvaceti letech používání však měla tenkou, křehkou kůži a pravidelné kožní infekce. Rozhodla se tedy kombinovat klasickou léčbu s alternativní (konstituční homeopatický lék Sulphur 200CH a 1M  stabilizoval její stav) a potencovaný kortizon užívá jen, když se onemocnění rozbouří. Vedlejší účinky proto dnes už téměř nepociťuje. 

(Ne)výhody

Kortizon je sice mocný lék, ovšem má své nevýhody. Při dlouhodobém použití vede k systémovému efektu, například při místním podání na kůži může měnit její kvalitu. Vždycky je proto třeba vybalancovat co nejvhodnější podávání, zvážit míru rizika a celkového prospěchu pacienta. Bez diskuse však okamžitě zabírá tam, kde není jiná pomoc. Zachraňuje život. 

Homeopatické zpracování hormonů: 

CORTICOTROPINUM (Cortico.) 

Kortikotropin

Je to látka, která se získává z předního laloku hypofýzy prasete. Obsahuje kortikotropní peptid, který zvyšuje sekreci kortikoidů v nadledvinách. Získaný materiál se zbaví nečistot a vysuší se vhodným způsobem. Účinnost je nejméně 70 m. j. v miligramu.

Výroba: Připravuje se v prostředí, které minimalizuje stupeň mikrobiálního znečištění.

Vlastnosti: Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek nebo vločky. Jeho roztok (10 g/l) je čirý nebo slabě opalizující. 

CORTICOTROPINUM (Cortico.)

Mysl: Pocit opuštěnosti a touží po smrti. Úzkost, když je sám. Nesmělý ve společnosti. Nerozhodnost. Zavazuje jej mnoho věcí, nechce změny. Frustrovaný. Ztráta vůle. Stáhne se do pozadí. Nálady střídavé. Váhá při ústním projevu, koktání. Koncentrace obtížná. Přihlouplý. Roztržitý. Zapomnětlivý na jména. Dělá chyby v pravopisu a při mluvení. Bludy, vize, vidí myši spuštěné.

Generálie: Zhoršení po ránu, pohybem. Zlepšení odpoledne. Virilismus, maskulinizace u žen: hrubý hlas, růst vlasů a chlupů. Krátká ztráta dobrovolného pohybu, udržuje danou pozici. Otoky se zhoršují na horní části těla.

Hlava: Městnavé bolesti hlavy, čelní, temporální, v týlu. Zhoršení při kašel, vstávání, při chůzi.

Oči: Slepené ráno, s pocitem písku. Bolest zhoršuje světlo, studený vítr, zlepšuje zavírání očí, mnutí víček. Ulcerace rohovky. Glaukom.

Ucho: Svědění ve zvukovodu, zhoršení mytím, zlepšení, když leží na postižené straně.

Tvář: Nálada mění výraz tváře. Suchá pokožka s teplem v noci. Akné.

Hrdlo: Bolest od třísky, studená voda zlepšuje, zhoršení při pohybu. Lechtání zhoršuje, zhoršení v teplé místnosti.

Gastro-intestinální trakt: Nevolnost zhoršuje mléko, tuk, cestování autobusem, zlepšuje popíjení studené vody. Zúžení pit žaludku, jako by se zasekla potrava. Bolest vlevo v podžebří, zhoršení během dne, zlepšení v noci. Bolest v oblasti pupku, zhoršení před  stolicí, zlepšení po stolici. Játra zvětšená. Stolice černá.

Ženské genitálie: Amenorea u mladých dívek.

Dýchací cesty: Dýchání obtížné. S povzdechem, během spánku. Kašel se zhoršuje po probuzení, od 10 do 12 hodin, studený vzduch.

Hruď: Útlak, sucho za hrudní kostí, zhoršení v teplé místnosti. Trhavá bolest v hrudní kosti, kašel zhoršuje. Palpitace se zhoršují při pohybu; nepravidelné. Vývoj mammae (prsa) u mužů.

Záda: Krční bolest se zhoršuje pohybem hlavy.

Končetiny: Bolestivá obezita ramena, šíje. Slabost levé nohy. Edém kotníků. Erupce na zadní straně rukou a prstů. Suché dlaně, nehtová lůžka. Svědění na ruce, kolena zhoršuje teplo z postele. Trhliny na palci pravé ruky.

Spánek: ospalý, až do roku 1 roku dítěte. Bdí 4 hod., s mentální aktivitou. Sny: starosti, nejistá budoucnost, smrt přítele.

Kůže: Tenká a suchá. Jizvy červené. Seborrhea. 

Srovnej: Ambra, Arg-n., Aur., Cortiso., Lac-c., Nux-m., Op., Sep.

CORTISONUM (Cortiso. 

Využití potencovaného kortizonu v homeopatii – klinicky

Thierry Clerc (autor provingu homeopaticky zpracovaného kortizonu) konstatuje, že předchozí časté užívání kortizonu u pacienta může zabránit v další léčbě i vybraným lékům. Clerk používá potencovaný kortizon a další homeopatické léky, které pak stav zlepšují.

Thierry Clerc LCPH, MSc praktikuje homeopatii v Cambridge (Anglie). Je absolventem Vysoké školy praktické homeopatie (Londýn). Předtím zažil úspěšnou kariéru jako manažer v odvětví telekomunikací. Když jej osud zasáhl těžkým záchvatem artritidy, vrátil se do Francie ke svému starému učiteli – homeopatovi, který jej vyléčil. Poté se rozhodl homeopatii studovat a stát se jedním z nich!

Úvod: Mnohým chronickým pacientům, zejména dětem z rozvojového světa, nebo v místech s širokým přístupem k alopatickým lékům, byly předepsány nějakou formou kortikoidy (acetát kortizonu nebo jeho chemická varianta). Kortizon má velký vliv na imunitní reakce pacienta a předávkování může mít trvalé účinky, které mohou třeba vyvážit homeopatika.

Podle zkušeností, i když byly pořízeny dávno a v krátké době, můžeme kortizon považovat za překážku při vyléčení, pokud dobře indikovaný lék nefunguje. To platí zejména u dětí, kterým byl předepsán kortizon jako lék pro astmatiky nebo na kožní problémy, a začíná se rozvíjet alergie. Tento článek vám pomůže vysvětlit, co se stane v případě kortizonové toxicity, a její strategie léčení. 

Role kortizonových hormonů v stresové reakci:

Kortizon je důležitý hormon v těle, vylučovaný nadledvinkami a podílí se na různých klíčových funkcích. Proto je často přezdíván „stresový hormon“. Obvykle je přítomen v těle na vyšší úrovni ráno a nejnižší úroveň má v noci. Kortizon je vylučován ve vyšších úrovních, kdy je aktivován sympatikus („boj nebo útěk“, reakce na stres).

Kortizon je zodpovědný za několik se stresem souvisejících změn v těle, řídí zdroje těla pomocí klíčových orgánů, jako jsou mozek, svaly, srdce a plíce, až po trávicí a imunitní systém.

Je důležité, aby tělo mělo relaxační odpověď („parasympatikus“), že bylo aktivováno, takže tělo a jeho funkce se mohou vrátit do normálu po stresující události. Pokud tomu tak není, povede chronické a dlouhodobé vystavení vysokým úrovním kortisonu k únavě, nespavosti, zažívacím obtížím, a oslabenému imunitnímu systému 

Úrovně kortizonu a odolnost

Kortizon se stal alopatickým lékem volby, protože jeho schopnost vypnout imunitní odpověď, nebo ze sebe vydat více, „aby se zabránilo uvolňování látek v těle, které způsobují zánět“. Ale pokud není zánět – nejsou žádné příznaky!

Kortizon vlastně má důležitou roli v imunitní odpovědi. Na buněčné úrovni se imunitní systém opírá o dva typy imunitních buněk – má odstranit toxiny a patogeny během rané fáze: TH-1 a TH-2 buňky jsou prozánětlivé lymfocyty, jejichž hlavním úkolem je vyvolat a stimulovat obranyschopnost proti specifickým antigenům:

TH-1 buňky jsou odpovědné za buněčnou imunitu. Podněcují NK buňky (NK-buňky) a makrofágy, mikroorganismy fagocytózy.

TH-2 buňky jsou součástí přímo extra-buněčné imunity. Jakmile je spuštěna, jejich činnost má za následek stimulaci tvorby protilátek (B-buňky, plazmatické buňky), které eliminují antigeny mimo buňku.

V Tspan a Tspan-odpovědi se automaticky regulují tak, že brání jedna druhou. V podstatě, když je zánět, imunitní odpověď klouže z TH-1 fáze k TH-2 fázi a funguje tak dlouho, dokud není zánět plně odstraněn. U zdravých osob je harmonická rovnováha mezi činnostmi TH-1 a TH-2.

Místní přítomnost hydrokortizonu inhibuje TH-1 reakci. Dlouhodobé vylučování hydrokortizonu, a to buď prostřednictvím stresu  nebo léky, sníží TH-1 a dochází k imunitní reakci a zvýšení TH-2 reakci. 

Alopaté předepisují kortizon, aby vypnuli imunitní odpověď a prevenci zánětu. Ve skutečnosti, při dávce kortizonu se sníží Tspan buněčné fáze imunitní zánětlivé odpovědi. Je to sice krátkodobá výhra z alopatického hlediska: žádný zánět, žádné příznaky!

Nicméně, blokování v TH-1 zastaví a sníží vlastní vyrovnávací schopnosti imunitní odpovědi. Ve skutečnosti bude imunitní odpověď schopna méně situaci vyvážit, a tím zvýší riziko autoimunitních chorob, jako je například Crohnova choroba nebo alergie.

Může se také vytvořit situace, kdy imunitní odpověď nefunguje efektivně. To je zejména případ s novorozenci nebo kojenci, kteří jsou vystaveni expozici kortikoidních léků. 

Hlášené nežádoucí účinky kortizonu při nadměrných dávkách:

Potíže se spánkem, závratě nebo pocit na omdlení, bolest hlavy, zvýšená chuť k jídlu, zvýšené pocení, poruchy trávení, nervozita.

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u některého pacienta objeví některý z těchto závažných nežádoucích účinků:

Závažné alergické reakce (vyrážka, kopřivka, potíže s dýcháním, tlak na hrudi, kopřivka s otoky úst, obličeje, rtů, nebo jazyka), černá, dehtovitá stolice, změny menstruačního cyklu, bolest na hrudi, bolest očí nebo zvýšený tlak v oku; horečka, zimnice, bolest v krku nebo bolest kloubů a bolesti kostí, poruchy nálady nebo duševní změny (např. deprese), bolest svalů nebo slabost, křeče, závažné nebo trvalé, nevolnost nebo zvracení, bolest břicha nebo nadýmání, otoky chodidel nebo nohou, neobvyklé přibývání na váze nebo ztráta váhy, změny vidění, zvracení, které vypadá jako kávová sedlina.  

Podrobný popis vedlejších účinků podle tělesných orgánů: 

Kardiovaskulární oblast

Kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně infarktu, prasknutí po nedávném infarktu myokardu, zadržování tekutin, retence sodíku, městnavé srdeční selhání, ztráty draslíku, alkalózy, a hypertenze. To vše bylo hlášeno při léčbě kortizony. Učiná prevence je reishi

Gastrointestinální trakt

Gastrointestinální nežádoucí účinky, včetně vředové choroby s potenciální perforací a krvácením, perforace tenkého a tlustého střeva, pankreatitida, abdominální distenze, nevolnost, zvýšené chuti k jídlu, a ulcerózní ezofagitida. Zkuste chlorellu nebo kurkumin 

Poruchy pohybového systému

Poruchy pohybového systému: nežádoucí účinky včetně svalové slabosti, steroidní myopatii, ztráta svalové hmoty, osteoporóza, zlomeniny obratlů komprese, aseptické nekrózy femorální a humorální hlavy, patologické zlomeniny dlouhých kostí a ruptury šlach.  Při těchto  problémech pomáhá korálový vápník má 98 % vstřebatelnost a je ve vyváženěm poměru 1:2 s hořčíkem .. 

Psychiatrický pohled

Psychiatrické nežádoucí účinky, včetně euforie, nespavost, změny nálady, změny osobnosti, těžké deprese, a psychotické projevy. 

Nervový systém

Nervový systém efektů včetně křečí, zvýšený nitrolební tlak s Papillovým edémem, závratě, bolesti svalů, bolest kloubů, nevolnost, bolesti hlavy, a psychické poruchy. 

Endokrinní žlázy

Účinky na endokrinní žlázy včetně vývoje Cushingova stavu, potlačení růstu u dětí, a sekundární adreno-kortikální vývoj, hypofýza nereaguje. 

Oční problémy

Oční nežádoucí účinky, včetně zadní sub-kapsulární katarakty, zvýšený nitrooční tlak, glaukom, exophthalmos. 

Hematologické problémy

Tromboembolických příhod bylo hlášeno velmi vzácně. 

Urogenitální systém

Zvýšení / snížení motility a počtu spermií u mužů, poruchy menstruace u žen byly hlášeny vzácně. 

Homeopatický obrázek acetátu kortizonu:

Proving kortizonu provedl v roce 1953 W. L. Templeton s osmi osobami, a B. K. Sarkar v roce 1966. Zde je krátký popis hlavních příznaků, a můžete vidět, že to potvrzuje toxicitu léku:

Affinity: Endokrinní žlázy, trávení.

Mentální obraz: Nestabilní nálada, střídavě euforie a vzrušení. Střídání vzrušivosti, se zvýšenou aktivitou a stavem únavy, s únavou. Podrážděný a netrpělivý, při práci se podrážděnost zvyšuje. Podrážděnost při cestování nastupuje příliš pomalu. Bezdůvodný pláč. Změny nálad.

Obecně: osoby s obezitou, s kulatou tváří. Tendence k obezitě, s retencí vody. Pomalé dráždivé subjekty, s tupou myslí. Zvýšený růst vlasů na neobvyklých místech. Nedostatek reakce. Slabost po akutních záchvatech, poddává se onemocnění. Dispozice k nemoci, za studeného počasí. Zlepšuje: Teplo, teplá místnost, slunce, teplé počasí. Vlčí hlad. Mléko a tuk špatně tráví. Menses stav zhoršuje.

Podrobnosti: Pravostranná bolest hlavy, nad pravým okem, zlepšuje: pohyb, tlak, slunce Bolesti hlavy, jako z pásku kolem hlavy. Alergie. Rýma a alergická konjunktivitida. Akné ramen, obličeje a zad. Pocit plnosti v podbřišku, zhoršení při menses, při chůzi. Bolest v sakrální oblasti. Zhoršení na pravé straně. Zlepšení, když sedí, stoupá ze sedu.  

Užitečné homeopatické léky na toxicitu kortizonu:

Podle mých zkušeností se lék či hormon podává v potenci – potencovaný. V praxi se osvědčila tautopatie nebo izopatie, jsou nejjednodušší a nejefektivnější metodou. Dobře zvolený lék (konstituční) také pomůže pacientovi. 

Frans Vermeulen porovnává kortizon s: Sulphur, Psorinum, Sepia, Pulsatilla a RNA. 

Robin Murphy uvádí následující prostředky pro onemocnění z kortizonové otravy: Apis, Arsenicum, Cortico, Cortiso, Mercurius, Natrum muriaticum, Sepia, Sulphur. Také pomáhá pacientům Silicea, kteří měli zažívací poruchy, nebo oční problémy po požití očních kapek. Lék, který se hodí k příznakům co nejvíce, bude nejúčinnější. Podle zkušeností byly nejčastěji indikovány: Sepia a Arsenicum. 

Další strategie po velkých dávkách kortizonu

Játra a nadledvinky je obvykle nutné podpořit po dlouhém příjmu kortizonu to vše dokáže ochránit Cordyceps nebo další doplnky stravy na www.naturgreen.cz

Následující rady, které pomohou v průběhu léčby:

- Vyhněte se alkoholu, kofeinu a tabáku, protože jsou vysoce toxické pro nadledvinky a jiné žlázy.

- Konzumujte dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, zejména zeleň listovou v zelenině.např. doplněk     chlorella 

- Jezte stravu bohatou na hnědou rýži, luštěniny, ořechy, olivový olej, slunečnicový olej, semena, pšeničné klíčky a celá zrna. Vhodný je mladý ječmen 

- Jezte ryby z hlubokých vod oceánu alespoň 3 krát týdně.Zkuste korálovou vodu nebo vápník je plný vitamínů a má 98 % vstřebatelnost do těla.

- Jezte kvalitní oleje, jako je olivový nebo kokosový olej. Ořechy a semena mohou být někdy těžko stravitelné.

- Vyhněte se všem zpracovaným potravinám jako je šunka, bílý cukr, bílá mouka, živočišným tukům a smaženým jídlům. Jako protilék složí reishi 

- Také je užitečné přidávat léčivé byliny, jako je zkuste na www.naturgreen.cz

Případ 5-letého dítěte s chronickým kašlem

Toto je velmi jednoduchý případ pro ilustraci dopadu kortizonových léků na imunitní systém. Velmi příjemná italská rodina za mnou přišla s jejich 5-letou dcerou, která trpěla chronickým suchým kašlem posledních 8 měsíců. 

Rodina si byla dobře vědoma alternativní medicíny a byla léčena lékařem pomocí homeopatie v Itálii. Rodiče vyzkoušeli řadu homeopatických léků jako je Tuberculinum, Antimonium tartaricum a Dulcamara. 

Byli na velikonočních prázdninách u britských přátel, kde jsem byl hostem, včetně mého pacienta. Matka navrhla, abych přišel na návštěvu. Dítě trpělo od podzimu astmatickým kašlem a byla mu diagnostikována alergie na roztoče. Holčička brala každé ráno na zmírnění kašle inhalátor s kortizonem. 

Časová osa popisuje posloupnost nemocí a léků:

Věk                 Událost           Trauma

4 měsíce         DTaP pouze vakcína              Vakcína

Snadno nemocné dítě            TERÉN – Silica?

1 rok   BronchitisTreated w / kortizon a beta-sympatomimetika, léky  DRUG TOXICITY Suppressed Bronchitida

2-3R ½  Často nemocné, oxygenoterapie, řada antibiotik a léky s kortizony 

5 roků   Diagnostikováno astma a alergie na prach a roztoče. Vzhledem k tomu dítě dostalo inhalátor s kortizonem.      

Po repertorizaci mi vyšel lék Antimonium tartaricum, který se vztahuje k potlačené bronchitidě. Navrhl jsem stejně jako lékař (již dříve a bez úspěchu) brát homeopatický Cortison 9CH, 4 krát denně, ve vodě, aby se tělo mohlo vyrovnat s kortizonem. Také jsem navrhl přidat Antimonium tartaricum 200CH, pro každý případ. 

Po měsíci, kdy se rodina vrátila zpět do Itálie, mi otec děvčete poslal zprávu e-mailem, že kašel vymizel sám po několika týdnech. Přestali také brát inhalátory! 

Na základě zkušeností vím, že kortizon je hluboký lék, kterému trvá dlouhý čas, než se z těla vyčistí ven. Navrhl jsem na přetrvávající problémy brát Cortison 9CH, stejně jako pár kapek ostropestřecové tinktury, která má pomoci s detoxikací po dobu jednoho měsíce.  

Názor odborníka

PROČ BY NIKDY HOMEOPATÉ NEMĚLI UŽÍVAT STEROIDY?

DR. FAROKH J Master MD (HOM), Indie, Bombay

To je velmi často diskutovaná otázka během homeopatické konzultace. Odpověď je určitě „NE“. Každý homeopat, který se zavázal k této vědě a je bezúhonný muž či žena, ví, že není třeba používat steroidy nebo mix jakýchkoliv jiných léků při homeopatických pilulkách nebo prášku.

Jsem praktikující lékař v homeopatii již 23 let, vyučuji na mezinárodní úrovni a za posledních 18 let jsem získal velmi užitečné a cenné zkušenosti. Homeopatie má výborné výsledky, a to jak v akutní léčbě, stejně jako u chronických chorob, takže neexistuje žádný prostor pro jakékoliv pochybnosti.

Nicméně, pacienti občas tvrdí, že dostali prášky a pilulky, které po analýze ukázaly „test na kortizon je pozitivní“. 

Moje argumenty předávám v následujících bodech:

1. Pokud pacient používá kortizon po dlouhou dobu (více než 30 dní), pak se začnou objevovat následující nežádoucí účinky: otok obličeje nebo otoky v obličeji (tvář jako měsíc); osteoporóza, tj. odplavení vápníku z kostí, kosti se stávají slabé a křehké, rozvoj diabetu, mají vysokou hladinu cukru v krvi a přítomnost cukru v moči. Bohužel, u každého z pacientů, kteří  brali kortizon, se vyvinula některá z těchto komplikací.

2. Kortizon není všelék nebo univerzální lék pro každého a každou nemoc. Dát kortizon můžeme jen těm pacientům, kterým pomáhá. Jedná se o pacienty, kteří trpí na tyto nemoci: astma, revmatická artritida, a další kolagenní poruchy. Pro ostatní to není pomoc, pokud se nejedná o utrpení pacienta při jakémkoliv jiném onemocnění, než onemocnění uvedené výše. Ve skutečnosti to může zhoršit stav. Také dávat kortizon s homeopatickým lékem samo o sobě potlačuje akci homeopatického prostředku. Většina pacientů, kteří měli lék testovaný na kortizon, jej brali na opakující se kašel, nachlazení nebo stále se opakující bolesti v krku. Dát k nim steroidy je k ničemu! Proč by měl jakékoli steroidy homeopat použít, když udělají více škody než užitku?

Nedávno jsem měl příležitost čelit obvinění. Jeden z mých pacientů léky analyzoval, zda jsou pozitivní na steroid, v nejvíce navštěvované homeopatické nemocnici v jižní Bombaji. Ve zprávě bylo uvedeno, že „vzorek obsahuje méně než normální úroveň kortizonu „. To je technicky nesprávná zpráva, neboť jasně dává signál pro čtenáře, že homeopatické léky také obsahují kortizon, i když může být v nepatrném množství.

Po kontaktování hlavního patologa nemocnice, který argumentoval tím, že neexistuje kortizon v daném vzorku, a proto hlásil, že se pohybuje obsah kortizonu „pod normální úroveň „. Nicméně zdůrazňuji, že taková zpráva může poškodit pověst homeopatie obecně. Proto vyžaduji, aby v budoucnu měly všechny vzorky prohlášení, zda jsou pozitivní nebo negativní na kortizon.

Také mnoho laboratoří není dobře vybaveno nejnovějším technickým zařízením. Většina lékařů provádějících zkoušky na steroidy a jejich vzorky shromážděné v nemocnici v Bombaji, ani nemá odborné znalosti, ani vybavení dělat správně celý postup.

Dr. Anil Nibhkar, expert v oboru farmakologie, a ex-vedoucí oddělení lékárny Kalina, Bombay univerzity, při kontaktu jasně uvedl, že kalorimetrické metody pomocí modré soli – tetrazoliem dávají falešně pozitivní výsledky. Pouze originální test na steroidy, Liebermann Buchard test, nebo chromatografie v tenké vrstvě, nebo test UV absorpce, je přesný.

To je velmi důležité pro pacienty, aby věděli, že před tím, než přijmou tvrzení, že testovaný přípravek obsahuje steroid, by měli být také seznámeni s postupem testu. Tím by nedošlo k falešnému tvrzení proti jakémukoliv homeopatovi, to je nejen nespravedlivé, ale přímo rakovinné pro celou homeopatickou profesi. 

Literatura:

James Le Fanu – Vzestup a pád moderní medicíny

Lockie A. – Encyklopedie homeopatie

A.Wauters – Homeopatie od A do Z

Novotný R. – Léčivé rostliny a drogy

Kent J. T. – Homeopatická MM

Allen H. C. – Klíčové symptomy homeopatické MM

R. Murphy – Homeopatická MM

Boericke W.a O. – Homeopatická MM s repertoriem

- See more at: http://www.homeopatiecesky.cz/kortizon/#sthash.Bx2X6STa.dpuf