MENU

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Hubnutí ->
Nemoci–studie ->
Novinky ->
Strava ->
Zdraví ->
Životní styl ->

TOPlist

Nejíte cukr ? Pak možná taky tloustnete !

Pojďme se tedy blíže podívat na to, jak to s cukrem v krvi vlastně je ?

Aby mohl být využit jako palivo pro naše buňky, cukr, který zkonzumujeme, prochází třemi fázemi. Nejprve se dostane do trávicího traktu, následně prochází střevní stěnou do krevního řečiště, a poté cestuje z krevního řečiště k buňkám, přesně k těm, které jej zrovna potřebují. Toto se děje rychle, zpravidla během několika minut.

Pokud cukr konzumujeme v rozumné míře, nemusíme se bát obezity ani dalších zdravotních problémů.Nevadí, že nám chutná sladké, stačí pouze jíst jídla, které obsahují přírodní cukry. Ta bývají obvykle velmi výživná.

Pokud ve snaze po zeštíhlení nejíte přes den, budete se cítit unaveni a je větší pravděpodobnost, že si dáte vysokotučné a velmi sladké jídlo pro dodání energie. Udržování vysoké úrovně tělesného cukru-glykogenu v průběhu dne, abyste měli dostatek energie, vám pomůže vyhnout se mlsání. Asi týden před menstruací dostávají ženy chuť na sladká jídla a často tak „pokazí“ celý měsíc zdravého stravování. Menstruace je období hormonálních změn a poklesu cukru v krvi, což způsobuje zvýšení chuti k jídlu.

Cukr je sacharid, zdroj energie, a ve vyrovnaném jídelníčku hraje důležitou roli. Na cukr svádíme naši nadváhu, zkažené zuby, cukr však není dietním zlem. Odborníci předpokládají, že ne více než 10% denních kalorií by mělo pocházet z cukru, což je přibližně 200 kcal v 2000 kcal jídelníčku. Těchto 10% se týká cukru, který přidáváme do kávy nebo, který je obsažen v kousku dortu. Nevšímejte si přirozených cukrů v ovoci a zelenině.


Sacharidy (zvláště v přírodním, neupraveném stavu) jsou velmi výživné. Jsou pro nás zdrojem nejrychleji využitelné energie. Měli bychom jich jíst dostatek, zejména sportovci a lidé namáhavě fyzicky pracující. Rozeznáváme několik druhů sacharidů. Monosacharidy (jednoduché cukry), které zahrnují glukózu, fruktózu a galaktózu, nalezneme v ovoci a medu. Složitější jsou disacharidy, např. sacharózy (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (ve sladovém ječmenu), a nejsložitější jsou komplexní sacharidy neboli polysacharidy, k nimž patří škrob, celulóza a glykogen. Cukrem většinou myslíme ten bílý, resp. řepný.

Všechny sacharidy, s výjimkou celulózy, se v těle přeměňují až na konečný produkt – glukózu. Ta se potom buď okamžitě použije k tvorbě energie, nebo se skladuje v játrech jako glykogen (živočišný škrob), jehož molekuly jsou vlastně rozvětvené řetězce molekul glukózy. Dlouhodobý nadbytek glukózy vede k tomu, že se glukóza přemění na tuk, který se ukládá v tkáních. Molekuly sacharidů obsahují jen atomy uhlíku, vodíku a kyslíku. Patří mezi ně škroby a cukry. Před třiceti lety byl v podobě škrobů přijímán větší podíl sacharidů než dnes. Dnes je naším zdrojem sacharidů rafinovaný řepný a třtinový cukr. Obsahuje především cukr sacharózu, je nejsladší ze sacharidů, které jíme. Rafinovaný cukr však nevyvolává pocit sytosti tak brzy jako jiné sacharidy, proto je snadné sníst ho příliš mnoho.

Jednoduché cukry tělo absorbuje okamžitě, kdežto na zpracování polysacharidů je nutné více času. Proto vyvážené jídlo nebo přesnídávka obsahující jak jednoduché cukry, tak i polysacharidy, např. celozrnný krajíc s marmeládou, vám ihned dodá energii, která vydrží delší dobu. Cukr z marmelády okamžitě povzbudí a polysacharidy z chleba dodají energii, která déle vydrží.Okamžité dodání energie poskytne fruktóza z jahod stejně jako bylinný bonbon nebo bylinná pastilka.Samozřejmě ovoce obsahující vitaminy a vlákninu je z hlediska výživy mnohem vhodnější, i když tělo zpracovává cukr jak z ovoce, tak i z bonbonu či bylinné pastilky absolutně stejným způsobem. Naše tělo touží po všech druzích cukru. Výzkumy prokázaly, že jedním z mála podnětů, na které novorozenec reaguje, je sladká chuť, mléko při kojení totiž obsahuje laktózu. To může být i ochranný impuls, protože většina sladkých potravin není životu nebezpečná.

Níže popsaná metoda paradoxu cukru funguje u lidí bez diabetu a hormonálních problémů, kteří zkrátka nevědí, proč přibírají. Základní princip spočívá v cucání sladkých bonbonů či pastilek  hned ve chvíli, když dostanete docela malý hlad. Při hubnutí totiž nejsou vůbec podstatné kalorie, ale to, jakým způsobem je budete konzumovat. Přímý dopad na tloušťku či štíhlost má tělesný metabolismus. Nejste-li se svou postavou spokojeni, je možné jej v postupu času ovlivnit. Podstatnou roli při hubnutí a přibírání hraje systém dvou vnitřních alarmů. Známe-li principy jejich fungování, můžeme své tělo úspěšně směrovat ke štíhlosti.

Receptor hladu

První alarm se zapne, když čidlo – tzv. interoreceptor – signalizuje změnu uvnitř organismu. My se zaměříme na změnu hodnoty cukru. Takže čidlo hlásí: „Hladina cukru šla dolů. Je třeba jej rychle doplnit." Mozek na základě hlášení zpustí kompenzační mechanismus, který se navenek projeví tím, že člověk dostane hlad. Je to však jen mírný hlad a dá se snadno vydržet. Můžete tedy s jídlem ještě nějakou chvíli počkat. Jak dlouho? Jestliže se rozhodnete příliš dlouho nečekat a dodat tělu malé množství potravy,třeba právě pouze  ten bylinný bombon či pastilku  mozek zaznamená, že jeho základní potřeba byla naplněna a vše je v pořádku. Hladina cukru stoupne na optimální hodnotu. Tímto se naplní normální energetická potřeba těla.

Jestliže se však rozhodnete hlad předržet a najíst se později, s velkou pravděpodobností hrozí riziko, že se sepne druhý alarm, aby signalizoval, že mozku chybí palivo pro energii. Organismus neobdržel zásobu cukru z vnějšku, a proto je nucen využívat vnitřních zdrojů, které jsou uloženy v podobě glykogenu ve svalech a játrech. Podle toho, z jaké části těla je cukr v době nouze „vybírán", se objevují zdravotní problémy.

Jsem najedený, tedy šťastný

pokud tělo později dostane nějaké jídlo, doplní potřebu glykogenu a zároveň vytvoří tuky pro horší časy.U některých lidí se po několika takových „hladovkách" čidlo hladu propojí s psychikou. Člověk dostane strach, že když se nenají, něco se stane. Když se naopak nají, je mu dobře a prožívá pocit štěstí. Postupně vzniká závislost na jídle. Psychika zkrátka buduje ochranný mechanismus, aby se tělo zase nedostalo do potravinové nouze. Jenže takto „postižení lidé" jedí velké porce jídla ve velkých kalorických dávkách.Přitom si můžete všimnout, že většina hubeňourů stále něco jí, spíše zobá jako ptáček. Svůj metabolismus mají nastaven tak, že když jen cítí náznak hladu, vezmou si hned něco malého k snědku – třeba bonbon. Toto je v podstatě dobře, protože bonbon obsahuje cukr. Zásoba cukru je doplněna a zbytky jídla, které nejsou ještě od oběda stráveny, postačí pro další výdej energie.

Plusy pro cukr

Jsme biologické mechanismy a naším palivem je cukr. Není v těle buňka, která by cukr nepoužívala jako svůj pohon. Pohyb hladkých svalů, plic, chůze, běh... vše jede na cukr. Přesto je tato látka považována za něco škodlivého. Velkou roli v odmítání rychlého cukru (například sirupů, hnědého, bílého cukru, marmelád, cucavých bonbonů a pastilek ) hrají zubaři. Tímto přístupem ale sledují pouze svůj profesní zájem – poškození zubní skloviny, množení bakterií v dutině ústní a vznik zubních kazů. Vůbec je nezajímá vliv na celkové fungování organismu. Je přece například lepší mít kazy, ale chodit, než mít naprosto zdravý chrup a být na vozíčku třeba z důvodu silného poškození páteře, k němuž došlo kvůli naprosté eliminaci cukru z potravy. Nebo ne?Jakékoliv úplné vysazení cukru není nikdy dobré. Rychlý cukr ovlivňuje hustotu krve – ředí krev. Jestliže jej nejíte, může docházet k houstnutí krve.V malém množství se doporučují konzumace takových sladkostí, které delší dobu vydrží v ústech a cukr se do těla dostává postupně.Nedochází tím pak k zatížení vnitřních orgánů, jako je slinivka. Je zajímavé, že i nemocná slinivka, která nepracuje v optimálním výkonu a nevyrábí dostatek inzulinu, potřebuje přísun cukru, aby vůbec alespoň nějaký inzulin mohla vyrobit.

Metodu rozhodně nedoporučuji zkoušet diabetikům z důvodu nedostatečné kontroly hormonu inzulinu v jejich těle.Pro ty máme doporučení zde

Nejím, a přitom tloustnu

Lidé, kteří vydrží dlouho bez jídla a ještě se tím ostatním chlubí, většinou přibírají.

Jestliže silný člověk potřebuje zhubnout, měl by občas sníst cucavý bonbon či kvalitní pastilku, která obsahuje nejlépe nějaký ten přírodní cukr. (Tím není myšlen celý sáček bonbonů nejdříve však 1,5 hodiny po jídle! (Nikoliv ihned po jídle.) Přesto, že tím sní o něco více jídla, než když „nejedl a přibíral", začne hubnout.Někteří lidé mají mezi jednotlivými jídly příliš dlouhé pauzy (5 až 6 hodin), aniž přitom sledují svůj pocit hladu. Tak dochází ke spuštění druhého alarmu a začnou paradoxně přibírat. Z hlediska hubnutí velmi záleží na tom, kdy budete jídlo jíst. Bude-li to včas po zaregistrování pocitu hladu a v přiměřeném (tedy nevelkém) množství, začnete hubnout.Stejně tak lze bonbonovou metodu využít, potřebujete-li ztloustnout. Dejte si bonbon bezprostředně po hlavním jídle, kdy ještě nepociťujete žádný hlad, a poctivě dodržujte asi 4–5hodinové pauzy mezi jednotlivými jídly.Metabolismus se může přetvářet půl roku až rok. Není to otázka jednoho dne.


Cucavé pastilky s bylinnými extrakty Naturgreen® Vitabon®je nová silná účinná formule pastilek vhodná pro podporu vašeho organismu. Uchvátí vás naše přírodní aroma bylin a ovoce a naláká vás vůně mentolu a medu. 

DOPORUČUJEME

www.naturgreen.cz