MENU

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Hubnutí ->
Nemoci–studie ->
Novinky ->
Strava ->
Zdraví ->
Životní styl ->

TOPlist

Vitamín D3 je jako nový supervitamín


Jak vzniká vitamín D v těle?

V těle savců vzniká hlavně působením slunečního záření na kůži. Paprsky UV záření přeměňují látku zvanou 7-dehydrocholesterol  na provitamin D3, který poté přechází na samotný vitamin D3 – cholekalciferol. Ten ale ještě není aktivní. Pomocí speciálních D vázajících proteinů (DBP – D binding proteins) je přenášen krví do dalších orgánů. Prvním z nich jsou játra, ve kterých je přeměněn na kalcidiol (25-hydroxycholekalciferol). Druhým ledviny, v nichž probíhá poslední reakce a vzniká kacitriol (1,25-dihyroxycholekalciferol). Ten již je účinnou látkou.

Vitamin D  je opět středem zájmu vědců i lékařů

Vitamin D zažívá na začátku 21. století svou renesanci. Rostoucí zájem vědců vyvolaly především výsledky rozsáhlých epidemiologických studií, které potvrdily nedostatek vitaminu D v celosvětové populaci vzhledem k zásadní změně životního stylu a k nutnosti ochrany před UV zářením. Alarmující je rostoucí počet případů rachitidy u dětí i ve vyspělých zemích Severní Ameriky a Evropy.

Odborníci vydali tisíce studií o pozitivním vlivu vitamínu D na náš organismus. Déčko podle nich pomáhá udržovat zdraví, posiluje imunitu a kosti, snižuje riziko vzniku běžných i chronických onemocnění až o 60 %. Přesto většina populace trpí jeho nedostatkem a problém přehlíží.

Podle výzkumu, jenž byl zveřejněný v odborném časopise European Journal of Clinical Nutrition, může nedostatek vitamínu D stát za více než polovinou úmrtí ve světě. Lékaři poukazují, že tento supervitamín totiž ovlivňuje celou řadu závažných nemocí, kterým dokáže předcházet či alespoň snižuje riziko jejich vzniku. Mezi takové patří kardiovaskulární onemocnění i rakovina. Přesto srdeční a cévní příhody jsou příčinnou 44,8 % úmrtí u mužů a 48,7 % u žen v Česku. Co se týká rakoviny, tak je každoročně v Česku diagnostikováno přes 80 tisíc nádorů a téměř 30 tisíc lidí na ni zemře. To není ani zdaleka vše. Déčko pomáhá předcházet i roztroušené skleróze a diabetu.

Dalšími důvody zájmu o vitamin D jsou výsledky nejnovějších výzkumů dokazující kauzální vztahy mezi zásobením organismu vitaminem D a rozvojem autoimunitních a civilizačních chorob díky jeho imunomodulačním, antiproliferativním a prodiferenciačním účinkům. Intenzivně je zkoumán především vliv vitaminu D na inzulinovou rezistenci u diabetu a metabolického syndromu, na snížení krevního tlaku, jeho protektivní působení na kardiovaskulární systém a dále pozitivní protinádorové účinky.

Poslední studie také potvrdily velice úzkou vazbu mezi vitaminem D v organismu a výskytem roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a psoriázy. Současně probíhají studie vlivu vitaminu D u dalších autoimunitních chorob.

Charakteristika vitaminu D

Vitamin D ve skutečnosti není vitamin, ale steroidní hormon. Má dvě základní neaktivní formy: vitamin D2 (ergokalciferol) z rostlinných zdrojů a vitamin D3 (cholekalciferol) ze živočišných zdrojů (především tučné ryby – losos, makrela, játra a vaječný žloutek). Cholekalciferol je až 4x účinnější než ergokalciferol (biologický účinek 1 µg D3 odpovídá účinku 4 µg D2. Hlavním zdrojem vitaminu D pro člověka je jeho endogenní syntéza.

Metabolismus a účinky vitaminu D

Člověk si více než 90 % potřebného množství vitaminu D tvoří v kůži. Po expozici kůže slunečnímu záření o vlnové délce 290-315 nm (UVB záření) dojde ke konverzi provitaminu D3 na previtamin D3. Ten spontánně izomerizuje na vitamin D3 – cholekalciferol. Množství vzniklého cholekalciferolu závisí na ozářené ploše, délce a intenzitě expozice UVB, schopnosti průniku záření atmosférou i horními vrstvami epidermálních buněk a na množství substrátu v kůži. V krvi je cholekalciferol transportován do jater, kde probíhá první hydroxylace na 25(OH) vitamin D – kalcidiol.

Kalcidiol je ukazatelem saturace organismu vitaminem D. Tvorba kalcidiolu v játrech je přímo úměrná nabídce provitaminu. Biologický poločas kalcidiolu činí přibližně 2 měsíce, plazmatický 10–21 dní. Hydroxylací kalcidiolu v ledvinách vzniká 1,25(OH)2 kalciferol – kalcitriol, aktivní metabolit vitaminu D, který má systémovou úlohu. Vitamin D se proměňuje v „hormon“ D, který je strukturálně i funkčně příbuzný steroidním hormonům.

Hladina cirkulujícího kalcitriolu je také měřitelná, dosahuje však řádově nižších hodnot a kolísá v malém rozmezí. Renální syntéza kalcitriolu je přísně regulována v závislosti na hladině plazmatického kalcia prostřednictvím parathormonu (PTH). Pro hydroxylaci 25(OH) vitaminu D na kalcitriol v ledvinách je také třeba dostatku vitaminu C. Kalcitriol má téměř univerzální účinky na lidský organismus, protože exprese receptoru pro vitamin D (VDR) probíhá různou měrou téměř ve všech jaderných lidských buňkách. Všechny buňky s receptorem VDR představují potenciální cíl pro kalcitriol (hormon D) cirkulující v oběhu. Kalcitriol tedy vzniká například v makrofázích, některých typech B a T lymfocytů, ale také v placentě a keratinocytech. Nově objevenými místy tvorby a lokálního působení kalcitriolu jsou vlasové folikuly, ostrůvkové buňky pankreatu, buňky endotelu a hladké svaloviny cévní stěny, lymfatické uzliny, dřeň nadledvin, tlusté střevo, mozek, epiteliální buňky prostaty a mléčné žlázy.

Kalcitropní účinky

Kalcitriol se společně s parathormonem a kalcitoninem podílí na kalcitropní regulaci v rovině systémové, oběhové a buněčné. Jde o složitý, vzájemně propojený mechanismus, dobře probádaný v posledních letech. Dostatek kalcitriolu je v období vývoje nezbytný pro růst kostí do délky. V epifyzárních štěrbinách se účastní fáze mineralizace chrupavky a diferenciace novotvořené kostní tkáně. V období fetálním a kojeneckém se jeví jako jeden z nejdůležitějších faktorů nejen úspěšného růstu, ale i predikce budoucí kvality kostí.Kalcitriol je významný i pro celoživotní proces remodelace kostní tkáně sledující dvě základní funkce: obnovu skeletu a homeostázu kalcia. Přehled kalcitropních účinků znázorňuje tabulka 1.

Extraskeletální působení

V posledních letech je věnována velká pozornost mimoskeletálním účinkům vitaminu D zprostředkovaným jeho receptorem (VDR), který se mimo orgánů zapojených do kalciofosfátové homeostázy nachází i v dalších buňkách. Přehled extraskeletálních účinků vitaminu D shrnuje tabulka 2.

Posila pro imunitní systém

Kalcitriol má významné imunomodulační a imonoregulační účinky. Může zasahovat do imunitního systému na více úrovních

• Inhibuje proliferaci T lymfocytů potlačením G-fáze buněčného cyklu.

• Snižuje tvorbu cytokinů.

• Brání prezentaci antigenu.

• Stimuluje vrozené imunitní odpovědi.

• Indukuje diferenciaci promyelocytů na monocyty a makrofágy.

Analoga kalcitriolu nadějná při léčbě psoriázy

Psoriáza je chronické, geneticky determinované zánětlivé onemocnění epidermis s významnou poruchou rovnováhy mezi proliferací a diferenciací keratinocytů. V patogenezi psoriázy hrají významnou roli imunitní mechanismy. Přítomnost VDR v keratinocytech vedla k testování účinku lokálního působení kalcitriolu. Uměle připravený analog, 1?,24(OH)2D3, tacalcitol, má ještě vyšší afinitu k VDR. Díky této vazbě je inhibována proliferace keratinocytů a vyvolána jejich terminální diferenciace.

Vliv na autoimunitní choroby a inzulinovou resistenci

Zvýšený výskyt diabetu 1. typu v Evropě a USA podobně jako narůstající prevalence roztroušené sklerózy a revmatoidní artritidy v zemích vzdálenějších od rovníku vedl k epidemiologickému výzkumu vztahů mezi zeměpisnou polohou, klimatem a autoimunitními chorobami. Opakovaně byla potvrzena souvislost mezi UV zářením, hladinou vitaminu D a výsledky fotoimunologických výzkumů. Deficit vitaminu D v prvních měsících života po narození a polymorfismus genu pro VDR se zdají být rizikovými faktory vzniku diabetu 1. typu. Vysvětluje se to mechanismem represe cytokinů a ovlivněním funkcí T lymfocytů. Suplementace vitaminu D v intrauterinním období je důležitější než po narození ve vztahu k možnému vzniku nebo prevenci inzulin-dependentního diabetu v rizikových rodinách. Hypotetický vztah vitaminu D k diabetu se z části opírá o přítomnost 1?-hydroxylázy v pankreatických buňkách.

Jasnější je vztah kalcitriolu k diabetu 2. typu. Hypovitaminóza D je spojena s dysfunkcí beta-buněk pankreatu a s inzulinovou rezistencí, které se po léčbě zlepšují. Výsledky několika studií zjistily nízkou hladinu kalcidiolu až u 70 % diabetiků 2. typu. Po měsíčním podávání cholekalciferolu se hladina kalcidiolu normalizovala a souběžně došlo ke snížení inzulinové resistence a vzestupu 1. fáze sekrece inzulinu při i. v. glukózovém tolerančním testu. Díky svým komplexním účinkům je deficit vitaminu D řazen i mezi rizikové faktory rozvoje metabolického syndromu. Omezená dostupnost kalcitriolu v prenatálním období může přispívat k nízké porodní hmotnosti a k programování budoucí funkce beta-buněk pankreatu.

Hypovitaminóza D je v současné době jedním z nejvíce studovaných rizikových faktorů zevního prostředí pro roztroušenou sklerózu (RS) a potenciálně nejslibnějším z hlediska nových klinických možností. Výsledky posledních studií by mohly být okamžitě použity v léčbě pacientů s RS, vitamin D má totiž imunomodulační vliv na CNS. V animálních modelech vitamin D jak zabraňuje vzniku autoimunitní encefalomyelitidy, tak i zlepšuje její průběh.

Epidemiologické studie opakovaně potvrdily nedostatek vitaminu D u populace žijící ve vyšší zeměpisné šířce ve vztahu k vyššímu riziku rozvoje RS. Ve většině členských států EU mají pacienti nízké sérové hladiny vitaminu D ve srovnání s mezinárodní doporučenou normou. Výsledky fáze II klinických výzkumů potvrzují nedostatek vitaminu D u pacientů s RS. Z lékařského hlediska by jeho dostatečná suplementace u těchto nemocných byla jistě neurologicky prospěšná. Vitaminu D se tak otevírají nové terapeutické možnosti.

Účinky v CNS

Receptory vitaminu D jsou přítomné také v mozku. Kalcitriol je významným induktorem tvorby nervového růstového faktoru, účastní se proliferace, diferenciace a migrace neuronů. Spolu s tyreoidálními hormony a IGF I tak představuje významný regulační faktor embryogeneze a dalšího fetálního a raně postnatálního vývoje CNS. V průběhu života je pak spojován s detoxikačními účinky v CNS. Podle pozorování na animálních modelech se vitamin D chová mimo jiné i jako neurosteroid s přímým účinkem na buňky CNS. Nedostatek vitaminu D je tak pravděpodobně rizikovým faktorem pro vznik neuropsychiatrických chorob.

Působení na svaly a kardiovaskulární systém

Svalová slabost je záludným dopadem nedostatečné saturace vitaminem D, který může vést až ke ztrátě svalových vláken II. typu a přispívat k atrofii proximálních svalových pletenců. Zvyšuje se riziko pádů, nestability a následných fraktur především u seniorů, více u žen. Normalizace snížené hladiny kalcidiolu signifikantně zvyšuje svalovou sílu a výkon.

Nedostatek vitaminu D omezuje vstřebávání kalcia a přispívá tak ke zvýšení sekrece PTH. Sekundární hyperparatyreóza může být provázena vzestupem krevního tlaku. Suplementace chybějícího vitaminu D přispívá ke snížení krevního tlaku u již existující hypertenze. Kalcitriol je negativním endokrinním regulátorem renin-angiotenzinového systému (RAS), protože tlumí biosyntézu reninu. Potlačení reninové suprese je nezávislé na faktorech kalciové homeostázy, na volumových a iontových mechanismech a ani zpětnovazebně nesouvisí s hladinou angiotenzinu II. Očekává se, že analoga kalcidiolu s omezeným vlivem na kalciotropní rovnováhu se stanou novou perspektivní skupinou hypotenzivních léčiv. Nízká saturace organismu vitaminem D může být faktorem přispívajícím k patogenezi chronického kongestivního srdečního selhávání.

Antionkogenní efekt

Kalcitriol inhibuje buněčný cyklus a tím proliferaci mnoha buněčných typů včetně lymfocytů. Po kontaktu s VDR se v dané buňce utlumí aktivita proteinkináz, proliferační pochody jsou vystřídány diferenciačními a v nádorových buňkách dochází k apoptóze. Byl nalezen významný vztah mezi nedostatečnou expozicí slunečnímu záření a zvýšeným výskytem karcinomu močového měchýře, ledvin, těla děložního, jícnu, žaludku, pankreatu a konečníku. U řady jiných tumorů dostatek vitaminu D zvyšuje šanci na přežívání, např. u kožního melanomu, Hodgkinova lymfomu a karcinomu plic. Ovlivňuje již prekancerózy.

Kdo je ohrožen hypovitaminózou D a proč se vrací křivice?

Nedostatek vitaminu D se projeví jako křivice u rostoucích dětí a osteomalacie u dospělých. V posledních letech se opět setkáváme s výskytem deficitní křivice u dětí v důsledku mnoha faktorů. Nejvíce jsou v naší zeměpisné šířce ohroženy výlučně kojené děti tmavé pleti bez suplementace a děti narozené matkám s deficitem vitaminu D během těhotenství. Nicméně případy křivice jsou hlášeny také u starších dětí. Je důležité si uvědomit, že vitamin D je v prvé řadě produkován v kůži po vystavení ultrafialovému záření a pouze 10 % pochází ze stravy. Změny životního stylu a doporučení směřující ke snížení rizika rakoviny kůže (používání krémů s vysokým ochranným faktorem, ochrana kůže speciálními oděvy) mohou zabránit dostatečné tvorbě tohoto vitaminu u většiny dětské populace. Saturaci organismu vitaminem D ovlivňují vnější a vnitřní faktory.

Rizikové skupiny ohrožené nedostatkem vitaminu D

  • těhotné a kojící ženy,
  • novorozenci a kojenci,
  • rostoucí a vyvíjející se organismus,
  • děti s opakovanými infekty a nízkou sideremií,
  • vegetariáni a vegani,
  • pacienti s malabsorpcí (CF, IBD, celiakie, pankreatická insuficience, po bariatrických výkonech),
  • chronické choroby jater a ledvin,
  • pacienti dlouhodobě léčení antikonvulzivy a léky ovlivňujícími aktivitu cytochromu P 450,
  • senioři, postmenopauzální ženy,
  • stavy po CMP s parézami,
  • pacienti s dispozicí ke kostním chorobám, opakovanými zlomeninami, osteopenií a osteoporózou,
  • kardiaci, hypertonici, diabetici, obézní jedinci,
  • pacienti s poruchami kalciumfosfátového metabolismu - hypo- a pseudohypoparatyreóza, tetanie,
  • lidé vyhýbající se přirozené expozici slunci.
  • pacienti trpící autoimunitními nemocemi.

 

Zde je seznam dalších  běžných chronických onemocnění, které vědci spojují s nedostatkem vitamínu D

rakovina, hypertenze, srdeční onemocnění, autismus,obezita, revmatoidní arthritida, diabetes 1 a 2, Roztroušená skleróza, Crohnova nemoc, nachlazení a chřipka, zánět močového měchýře, tuberkulóza, otrava krve, příznaky stárnutí, demence, ekzém, psoriáza, nespavost, ztráta sluchu, svalové bolesti, zubní kaz, paradentóza, osteoporéza, makulární degenerace, záchvaty,asthma, cystická fibróza,migrény,deprese,Alzheimerova nemoc, Parkinsonova choroba ,schizofrenie.


Nové chápání syntézy a funkce vitaminu D

V posledních dvou letech výrazně pokročilo pochopení syntézy a funkce vitaminu D. Tyto nové poznatky a zprávy o novém výskytu křivice si vyžádaly přehodnocení a vytvoření nových doporučení pro suplementaci vitaminu D nejen v kojeneckém věku, ale také u batolat, dětí předškolního i školního věku a adolescentů. Při dostatečné hladině 25(OH) vitaminu D nad > 50 nmol/l (20 ng/ ml) se ve střevě vstřebává kolem 30 % vápníku, i když v době rychlého růstu (první rok života; pubertální růstový spurt) může vstřebání vápníku dosáhnout 60–80 %. Při nedostatku vitaminu D se ve střevě vstřebává pouze 10–15 % vápníku a je snížena také celková reabsorpce fosfátu.

Klinický projev deficitu vitaminu D, křivice, zahrnuje změny na skeletu nebo bolesti a je spojen s klinickými projevy souvisejícími s hypokalcemií. Toto onemocnění můžeme rozdělit do tří stadií.

Aktuální doporučení pro prevenci, diagnostiku a terapii deficitu vitaminu D

Tato doporučení byla představena v červnu 2011 na 93. mezinárodním kongresu Endokrinologické společnosti v Bostonu a zároveň publikována v posledním čísle prestižního časopisu JCEM. Nová pravidla doporučují zjišťovat deficit vitaminu D u rizikových skupin (viz výše) stanovením hladiny 25(OH) vitaminu D. Deficit vitaminu D je definován jako hladina 25(OH) vitaminu D pod 20 ng/ml 50 nmol/l. Skupina expertů považuje za optimální hladinu kalcidiolu alespoň 30 ng/ml = 75 nmol/l.

K dosažení této hodnoty je však nutná různá denní dávka vitaminu D s ohledem na věk a případné rizikové faktory pro nedostatek vitaminu D. Např. dětem od 1 roku věku se doporučuje minimální denní příjem 600 IU vitaminu D, ale pro udržení optimální hladiny kalcidiolu potřebují kolem 1000 IU vitaminu D na den. Dospělým od 19 do 70 let je doporučena minimální denní dávka 600 IU vitaminu D, ale konstantní hladinu kalcidiolu kolem 30 ng/ml udrží při příjmu 1500–2000 IU za den. Doporučené dávky vitaminu D přehledně znázorňuje tabulka 

Doporučené dávky vitaminu D

        Naturgreen®VitaDex&B12 čistá kvalita bez pojiv a éček tu najdete pouze zde. 

Ženám doporučujeme užívat běžnou preventivní dávku vitaminu D během celé gravidity. V ženském mléce je vitaminu D málo, a kojení tedy nemůže pokrýt potřebu dítěte. V Česku se doporučuje suplementace plně kojených donošených dětí v dávce 600–1000 IU denně od 2 týdnů věku do 12 měsíců, u dětí narozených na jaře a do 18 měsíců u dětí narozených na podzim. U nedonošených dětí se doporučuje podávat 800–1000 IU vitaminu D denně do 2 let věku.

Suplementace uměle živených dětí závisí na typu formule podle stupně fortifikace. Standardní kojenecké formule většinou obsahují jen 40–60 IU vitaminu D ve 100 ml připraveného mléka, což nepokryje potřeby rostoucího kojence. Proto je nutné doplňovat vitamin D ve stejné dávce 600–1000 IU vitaminu D denně stejně jako u kojených dětí minimálně po celý první rok života. V zimních měsících je vhodné podávat dávku minimálně 600 IU také batolatům a dětem předškolního věku. Starším školním dětem a adolescentům v době pubertálního růstového spurtu se doporučuje množství 800–1000 IU vitaminu D denně při zajištění doporučených denních dávek vápníku. Děti v 18 měsících života potřebují kolem 600 mg vápníku denně a požadavky rostoucího organismu stoupají s maximem v období puberty, kdy doporučený denní příjem dosahuje 1200–1500 mg kalcia.

Nedostatek vitamínu D je označován za novodobou epidemii

Suplementace vitaminem D je v podstatě hormonální léčbou a díky svému vysoce komplexnímu účinku na řadu úrovní a systémů lidského organismu se v budoucnu může stát také kauzální a genetickou terapií.

Světová zdravotnické organizaci, která vydala varování, že svět zachvátila epidemie nedostatku vitamínu D a je potřeba situaci řešit. Jelikož už dávno nestačí se jen slunit a chytat bronz. Vitamín D, neboli sluneční vitamín, sice vzniká s pomocí ultrafialového záření a přeměnou v pokožce, jenže takto se ho v současnosti dostane do organismu jen minimum. Brání tomu nedostatek slunečního svitu i ochranné opalovací krémy, které většina z nás používá, aby se nespálila a předešla rakovině kůže.Strava je další možností, na kterou lidé sází. Déčko se nachází v mléku, vaječných žloutcích a rybách. Jenže málokdo těchto potravin konzumuje takové množství, aby to stačilo. Proto je nedostatek vitamínu D v současnosti takový problém.

Odborníci proto vidí řešení v kvalitních doplňcích stravy,které dokážou bezpečně pokrýt doporučenou denní dávku vitamínu D.



Naturgreen®VitaDex&B12
obsahuje čistou a standardizovanou formuli s dobře vstřebatelným vitamínem D3 a vitaminem B12. Tento náš výrobek je vyroben na základě nových světových studií a je nově posílen o některé další prospěšné a pečlivě vybrané bylinky, které obsahuje také unikátní řadu vitamínů, důležitých minerálů, betaglukany a nezbytné minerální stopové prvky. Je také vhodně doplněn DHA řasami (Schizochytrium), které obsahují vysoké procento protizánětlivých omega Q3, které jsou díky rostlinnému původu vhodné i pro vegany.Obsažený Rutin pomáhá zlepšovat elasticitu stěny cévní, sníží její lomivost, zpomaluje tvorbu destičkové zátky, lehce ředí krev a tím zlepšuje její cirkulaci, což je důležité zejména pro mozek a srdce. 

Novinka 2017 Naturgreen®
VitaDex&B12 čistá kvalita bez pojiv a éček tu najdete pouze zde.